Současným tématem je mimo jiné pojídání hmyzu. Hmyzu v jídle se však lze vyvarovat. Byla vytvořena aplikace Insekten Stop, která má uživatele varovat, pokud výrobek, jehož čárový kód naskenoval, obsahuje hmyz. Obrana před hmyzem zatím není v češtině, jazykových mutací však přibývá. Podobné aplikace už se vyskytly například u palmového oleje nebo u výrobků z holdingu Agrofert. Jejich používáním se proslavila např. Monika Pajerová.
V poslední době se šíří obavy z toho, že do jídla budou přidávány příměsi hmyzího původu. Dle předpisů EU se zatím mohou používat larvy potemníka moučného, tedy tzv. mouční červi, a to buď celí, nebo v prášku. V prášku mohou být přidávány do proteinových výrobků, sušenek, pokrmů na bázi luštěnin nebo výrobků na bázi těstovin.
Kromě toho jsou povolená také sarančata, opět celá či v prášku. Mohou se přidávat do zpracovaných výrobků z brambor, pokrmů na bázi luštěnin a těstovin, náhražek masa, polévek, konzervované zeleniny a masa, salátů, čokoládových cukrovinek a dalších. Minulý rok pak byl ke konzumaci schválen cvrček, celý či mletý. Lze je přidávat do chleba a pečiva, sušenek, náhražek masa, čokoládových výrobků atd.
Cvrčka v čokoládě nabízí například firma SENS, a to za 656 Kč za celkem čtyři tuby s hořkou, mléčnou, bílou čokoládou a mléčnou čokoládou se skořicí. Jedná se prý o „výživnou a zábavnou pochoutku“ nebo „jídlo budoucnosti“. „Cvrčci jsou maximálně výživný zdroj bílkovin s minimálním dopadem na planetu,“ uvádí se u výrobku.
Cvrčci v čokoládě od firmy SENS
Někteří lidé se však „jídla budoucnosti“ obávají. Konkrétně toho, že jim ho někdo přidá do potravin a oni to nepoznají, pokud nebudou důkladně sledovat složení. Celkem nedávno tak vznikla aplikace na mobily s názvem Insects Stop. Má rozpoznávat podle čárového kódu výrobky, které obsahují hmyz, a uživatele na to upozornit. Aplikace je podle obrázků v německém jazyce, dle databáze aktualizací byla přidána i turečtina, polština a řečtina. Podle dat Google Store už byla stažena více než 10 000 krát.
Logo aplikace Insekten Stop
Ač se může snaha zjišťovat hmyzí obsah v potravinách zdát úsměvná, podobné aplikace fungují už nějakou dobu. Jedna například funguje na palmový olej. „Aplikace načte čárový kód produktu a zjistí, zda produkt obsahuje palmový olej. Pokud ano, můžete si zobrazit alternativy produktů neobsahujicí palmový olej. Aplikace vám nejen usnadní výběr ekologicky a zdravotně šetrnějšího produktu, ale zároveň dostanou výrobci další důvod pro upuštění od používání palmového oleje. Naše společnost je a bude v kontaktu s výrobci, kteří neberou ohled k přírodě a zdraví, a to pouze za účelem vyšší marže. Instalace aplikace je jako podpis v petici, kterou předkládáme výrobcům. Řekněte DOST palmovému oleji,“ vyzývají její autoři. Aplikace vznikla v roce 2019 a má poměrně dobré hodnocení.
Nejedná se však jen o suroviny. K dispozici je například aplikace „Bez Holdingu“ pro ty, kdo nechtějí potraviny a jiné výrobky z Agrofertu. Protibabišovskou aplikaci proslavil článek v Respektu, kde o ní a její uživatelce, Monice Pajerové, napsal Timothy Garton Ash:
„Přichází k nám plavovlasá Monika Pajerová s nápadnými brýlemi, která během sametové revoluce patřila do skupiny studentských vůdců. I po třiceti letech od revoluce kypí energií, z kabelky okamžitě vytahuje smartphone a fotí čárový kód na mé minerálce. Telefon zavibruje, na displeji se objeví zeleně nakreslená karikatura agrárního oligarchy, bývalého informátora StB a nynějšího předsedy české vlády Andreje Babiše, a pod jeho zakaboněnou tváří se skví nápis ‚Bez Andreje‘ na znamení toho, že moje minerálka není výrobkem žádné jeho firmy. V pořádku, řekne mi Monika, můžeš se napít!“
* ZDROJ
pridajte sa k nám do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz