Pět jednoduchých kroků vzepření se Západu…
Petr Tolstoj, místopředseda Státní dumy, vznesl požadavek vzdát se členství ve WHO, WTO a řadě dalších organizací, které Rusku více škodí, než prospívají. Není pochyb o tom, že ho všichni vlastenci podporují. Nakolik je však splnění těchto požadavků reálné? A co Rusko ztratí, pokud například odmítne spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací?
Co podle tebe, jako politechnologa a komentátora – nadešel čas zbavit se závazků a vyčistit zahraniční agenty definitivně, nebo přece jen mají mezinárodní dohody budoucnost a Rusko by nemělo spěchat…?
Některé mezinárodní dohody mají jistě budoucnost, ale mluvíme-li o vystoupení Petra Tolstého a o podpoře, kterou mu vyslovili Konstantin Malofejev, Alexander Dugin a mnozí další vážení a politicky důležití lidé, nemluvíme o mezinárodních dohodách jako takových, ale o tzv. nadnárodních institucích WTO, WHO, WMF, IOC a dalších, jakož i o dohodách vytvořených proto, aby bylo navždy lidstvo rozděleno na 1. svět a 3. svět – tedy na vyspělé země a rozvojové země. Podíváme-li se na strukturu těchto mezinárodních institucí jako celek, zjistíme, že jejich hlavním, globálním cílem je odčerpávání zdrojů z rozvojových zemí do vyspělých zemí anglosaského tzv. 1. světa a do staré Evropy. To se týká WTO, v podstatné míře i WHO (podíváme-li se např. na to, jak byly distribuovány ony „slavné“ vakcíny a kolik za ně platily rozvojové a kolik vyspělé země, vidíme, že je rozdíl až čtyřnásobný – nikoli ve prospěch nejchudších, ale ve prospěch bohatých), vidíme hlavní smysl toho všeho v tom, aby chudí vždy zůstali chudými a bohatí bohatými. Jak jsem už několikrát uváděl – na čem je založen rozkvět Západu? Na tom, že v Bangladéši ten, kdo šije kalhoty za ně dostane jeden dolar, zatímco v Británii je koupíte za sto liber. V tomto rozdílu také tkví rozkvět Západu a neokoloniální vykořisťování.
Když Rusko vstupovalo do většiny těchto organizací – například WTO, domnívalo se, že tak, jak je napsáno ve stanovách těchto organizací, skutečně ochrání své trhy a své výroby, a zařadí se do mezinárodní dělby práce. V čemsi skutečně nelhali, ale do oné slavné mezinárodní dělby práce se zařadíte jen jedním možným způsobem: – jestliže pro část své ekonomiky trh dostáváte, pak ale pro další část své ekonomiky berete na sebe závazek, že ji nebudete rozvíjet. Nejjednodušší příklad vidíme na Ukrajině i s odhlédnutím od SVO: – co dostala za své dohody s Evropou? Prakticky zákaz zemědělského exportu, rabování a vývoz černozemní ornice a další radosti. Co Páni od domorodců potřebují, to si vezmou a co potřebují domorodci, to jim dodají – ale třikrát dráž. V tom je smysl té celé prasárny.
Co vlastně řekl Petr Tolstoj? On řekl, že proto, že v přímé konfrontaci se Západem brzy nebudeme mít co ztratit (protože abychom mohli uzavřít výhodnější a rovnější dohody nové, musíme zrušit stávající – otrocké., které nás nutí k účastí v těchto nadnárodních institucích, a navíc nás diskriminují), měli bychom s nimi spolupráci rozvázat. Za sebe dodám, že SVO skutečně pro nás vytvořila doslova kouzelnou situaci, kdy máme možnost přeformátovat své vztahy se světem. A tady se dostáváme k rozcestí (například ve WHO):
- Tak lidé (i ve Státní dumě), kteří Tolstého za jeho prohlášení kritizují, nemají tak docela nepravdu, když říkají, že WHO nám nepřináší jen škody, ale i užitek. To je jistě pravda, mj. s hlediska toho, že vytvářela platformy pro vědeckou diskusi kolem např. nových kmenů různých virů – například certifikaci některých důležitých léků. To je všechno pravda, a navíc odchod Ruska z organizace, doprovázený prásknutím dveřmi, vyvolá nejspíš mj. zdražení některých léků.
- Ale vcelku jde o systém norem vnucených všem, bez ohledu na to, jaký tam budou mít efekt. Například, pokud jde o „pandemii“, pokud bychom nepostupovali podle direktiv WHO, epidemie by tu byla mnohem mírnější a bylo by méně obětí a škod – to je už prokázaný fakt.
Takže pojďme odejít z tohoto kruhu norem a začněme vytvářet svoje mezinárodní organizace, které spojí svobodné země – pro začátek Irán, KLDR, Čínu, velké množství afrických zemí, zemí Blízkého Východu, ale i Latinské Ameriky (viz Kubu s jejím vyspělým zdravotnictvím) a dalších zemí.
Z čeho je nutné začít?
Přímo teď s pěti organizacemi:
- Světová zdravotnická organizace
- Světová obchodní organizace
- Mezinárodní měnový fond
- Boloňský vzdělávací systém
- Mezinárodní olympijský výbor (a sportovní federace, které nám zakazují vystupovat pod naší vlajkou)
Ale chápeš, že tu bude i mnoho nespokojených?
Ano, budou mezi sportovci a trenéry, mezi lékaři (včetně těch dobrých), mezi politiky a činovníky, ekonomy, mezi lidmi, kteří svoje osobní zájmy staví nad zájmy státu – tady dojde mezi námi k roztržce. Kolik jich bude? Počkejme na volby prezidenta, tam přece bude nějaký liberální protikandidát, jak se dovídáme. Počet těch, kteří jsou přesvědčeni o prioritě zájmu jednotlivce před zájmem společnosti, se odhaduje kolem 1,5 %.
A vystoupení Tolstého je signálem, že se nám to podaří?
Ano, určitě. On Petr Tolstoj je cenný nejen jako poslanec, významný politik a řečník, ale i tím, že je místopředsedou Státní dumy. Jinými slovy toto vyjádření a požadavek zazněl na nejvyšší úrovni, což nelze ignorovat. Je to požadavek, který zazněl z parlamentní tribuny, který sdílejí (bez přehánění) miliony voličů. Za Tolstým je v tomto případě ohromná část voličů vládnoucího Jednotného Ruska, velké auditorium Cargradu, ohromná část vlastenecké veřejnosti.
To neznamená, že to bude snadné, že bude celý balík opatření hned podepsán na nejvyšší úrovni a Rusko zítra bouchne dveřmi. Znamená to ale, že začal velmi důležitý, principiální, velmi správný proces.
AUTOR: Andrej Perla, ZDROJ: YouTube, Preklad: St.Hroch/BelobogSk
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz