Důležité setkání a co na něm zaznělo
Americká elita nemá žádný plán B, radši povede dál válku. To je závěr amerického ekonomického stratéga Davida P. Goldmana, který píše v listu Asia Times o setkání americké elity zahraniční politiky. Kde stále zaznívala prohlášení, že Rusko kupříkladu ztrácí 25 až 30 tisíc vojáků měsíčně, má už jen 50 % důstojníků a nedokáže udržet bojovou morálku. Což se Goldman snažil uvést na pravou míru. „Nikdo nerozporoval data, která jsem ukázal. A nikdo taky nevěřil, že Rusové ztrácejí 25 000 vojáků za měsíc. Fakta nebyla ten problém,“ píše s tím, že se dotyční prostě nedokáží smířit se světem, kde Amerika nebude poroučet. A udělají všechno, aby tomu tak bylo.
David P. Goldman má pestrou minulost. Nejdříve pracoval pro hnutí Lyndona LaRouche, politického aktivistu a skoro permanentního politického kandidáta. Pak ale začal být konzervativní, pracoval pro vládu Ronalda Reagana a následně na Wall Street. Byl také poradcem oddělení pro odhady hodnoty majetku a ministerstvo obrany, ve finanční sféře pracoval na vysokých pozicích například pro finanční ústavy Bank of America nebo Credit Suisse. V devadesátých letech psal sloupky pro magazín Forbes a jeho články vycházely v dalších ekonomických médiích, jako například Wall Street Journal nebo Bloomberg.
Kromě toho přispívá také pro hongkongský list Asia Times, kde nejdříve psal pod pseudonymem Spengler (s odkazem na německého historika Oswalda Spenglera, který napsal knihu Zánik Západu). Mimo jiné kritizoval Republikány i Demokraty za to, jaké naděje vkládali do Arabského jara, předpověděl, že Donald Trump zvítězí v amerických volbách v roce 2016, ale také se mýlil, když tři dny před invazí na Ukrajinu napsal, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí.
Důležité setkání a co na něm zaznělo
Nyní opět v Asia Times tvrdí, že USA nemají žádný jiný plán, jak v případě Ukrajiny postupovat, než vést válku dál. Podle svých slov byl přítomen setkání, na kterém se sešlo několik bývalých ministrů, vojenských představitelů, učenců a analytiků z think-tanků, aby zhodnotili vojenskou situaci ve světě. Což Goldmanovi podle jeho slov nahnalo strach ne nepodobný tomu, když pracoval pro vládu a až příliš realistické cvičení Able Archer 83 málem odstartovalo jadernou válku naostro.
Goldman konstatuje, že establishment v zahraniční politice USA vsadil svou důvěryhodnost na to, že poníží Moskvu tím, že dotlačí hranice NATO jen pár set kilometrů od Moskvy a zničí ruskou ekonomiku sankcemi. Na to si vybral veškeré dluhy u evropských vlád, zmobilizoval všechny novináře, členy think-tanků i politiky, aby tento zástupný konflikt propagovali, s konečným cílem poškodit ruské ozbrojené síly a nakonec dosáhnout změny režimu v Rusku.
Od bývalých ministrů a členů kabinetu, kteří měli na starosti obranu, prý stále zní, že NATO je stále odhodláno vyhrát za každou cenu. „Otázka je, zda může Rusko vytvářet strategické rezervy,“ zaznělo například na tomto setkání. „Jejich důstojnický sbor je na 50 % a nemají moc poddůstojníků,“ ozvalo se také. „Rusové mají masivní ztráty 25 000 až 30 000 za měsíc,“ pokračoval Goldman v citacích toho, co slyšel. „Nedokážou udržet vůli k boji na bojišti. Rusové se blíží zlomovému bodu. Mohou udržet národní vůli k boji? Ne, pokud se podíváme na ty zfixlované volby. Jejich ekonomika je skutečně zranitelná. Musíme zdvojnásobit sankce a omezení zásobování do Ruska. Ruská síla je potěmkinovská.“
Nemluví pravdu a ví to
Ke zmíněným citacím má komentář i sám Goldman. „Tohle všechno není pravda a ten, kdo to říkal, to ví. Představa, že Rusové ztrácejí 25 až 30 tisíc vojáků za měsíc je směšná. Dělostřelectvo způsobuje 70 % ztrát na obou stranách a podle všech odhadů Rusové vystřelí pětkrát až desetkrát víc než Ukrajinci. Rusko se vyhýbá frontálním útokům, aby si udrželo vojáky.“
Také podotkl, že volební účast byla v Rusku 88 %, tedy mnohem více než v západních demokraciích. Rusové možná neměli na výběr, co se týče kandidáta, ale mohli zůstat doma. A 88 % odpovídá tomu, že nezávislý institut Levada zjistil, že Putina teď podporuje 85 % obyvatel. A místo toho, aby kolabovalo, tak se Rusko stává centrálním bodem reorganizace světových dodavatelských řetězců a jejich financování. Jeho ekonomika roste místo toho, aby se o polovinu smrskla, jak sliboval Joe Biden v březnu 2022.
Ukrajině v mezičase dochází vojáci, na novém mobilizačním zákonu není shoda a jeden vojenský historik o Ukrajině řekl, že se tam všude „flákají mladí lidé a nejsou v uniformě“, což podle něho značí, že Ukrajina nechce nasadit všechno. Rusko vyrábí čtyřikrát až sedmkrát více dělostřeleckých granátů než Ukrajina, ukrajinská protivzdušná obrana je vyčerpaná, protože svou zásobu starých sovětských střel vystřílela a zásoby raket do Patriotů docházejí. Rusko má skoro nevyčerpatelnou zásobu velkých sovětských bomb, které se dají vybavit jednoduchým naváděním a mohou zasáhnout cíl ze vzdálenosti více než 90 kilometrů. A s pětkrát větší populací Rusko vyhrává opotřebovávací konflikt, soudí Goldman.
Jaderná hrozba
Další přednášející dle ekonomického stratéga tvrdil, že se evropští lídři, například kancléř Scholz moc bojí jaderného zlomu, tedy bodu, kdy Rusko v konfliktu použije jaderné zbraně. A žádal, aby Německo poskytlo Ukrajině střely Taurus, které mají dolet 1000 kilometrů a mají dvoufázovou hlavici na ničení infrastruktury ve velkém. Goldman připomíná uniklou konverzaci německých důstojníků o tom, že by tyto střely použily na zničení Kerčského mostu. Kdy mimo jiné bylo i odhaleno, že na Ukrajině už jsou Britové a další personál NATO.
„Přesunutí konfliktu do Ruska a rozsáhlé útoky na infrastrukturu je jednou z cest, jak ze zástupného konfliktu udělat celoevropskou válku. Další je poslat vojáky NATO na Ukrajinu, což už nakousnul francouzský prezident Macron (ale skoro jistě to nehodlá udělat),“ říká Goldman.
O čem se nemluvilo
Co naopak dle ekonomického stratéga chybělo, byla diskuze o vyjednání ukončení konfliktu. Jakákoliv dohoda by totiž Rusku dala východní oblasti Ukrajiny, které anektovalo, a také nárazníkovou zónu až k Dněpru. Následovala by normalizace ekonomických vztahů se západní Evropou. „Rusko by z toho vyšlo vítězné a američtí podporovatelé v Evropě by byly poníženi. Dopad na pověst Ameriky ve světě by byl drtivý. Jak několik přítomných podotklo, Tchaj-wan bedlivě sleduje, co se stane americkým državám,“ odhaduje Goldman.
Dodává, že kvůli pravidlům takovýchto setkání nemůže říct moc dalšího, ale může s klidem sdělit, co na tomto setkání řekl on. Tedy že sankce vůči Rusku se minuly účinkem, protože Rusko má přístup k čínskému a indickému dovozu. A to jak napřímo, tak přes prostředníky jako jsou Turecko a post-sovětské republiky. Ale odolnost ruské ekonomiky je jedna věc, celá světová ekonomika se mění. Čína už globálnímu jihu dodává více než na vyspělé trhy. Masivně automatizovala výrobu a instaluje více průmyslových robotů než zbytek světa dohromady. Což se dokazuje na světovém automobilovém trhu, ale má to také kritický dopad na vojenské záležitosti.
„Čína tvrdí, že má automatizované továrny, které mohou vyrobit tisíc střel s plochou dráhou letu za den. Což není nemožné vzhledem k tomu, že dokáže vyrobit tisíc elektrických automobilů za den nebo tisíce antén pro signál 5G. Z toho vyplývá, že Čína může vyrobit americký arzenál čtyř tisíc střel s plochou dráhou letu za týden, zatímco v Americe je nasmlouvaní dodavatelé z vojenského průmyslu vyrábějí ručně roky,“ popsal Goldman.
Závěr
„Nikdo nerozporoval data, která jsem ukázal. A nikdo taky nevěřil, že Rusové ztrácejí 25 000 vojáků za měsíc. Fakta nebyla ten problém. Shromáždění hodnostáři, reprezentativní výběr ze zahraničně politické elity, si prostě nedokázali představit svět, ve kterém Amerika už neporoučí,“ shrnul Goldman dojem z tohoto setkání. A dal mrazivou předpověď: „Jsou zvyklí, že věci řídí, a vsadí a prohrají celý svět na to, aby to tak zůstalo.“
ZDROJ: Asia Times / PL