Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajina se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh. „Všechno, s čím Západ přichází a děsí celý svět, hrozí konfliktem a použitím jaderných zbraní, což znamená zničení civilizace. Oni si to neuvědomují?“ prohlásil Putin v projevu.
Finsko se členem NATO stalo loni v dubnu, švédský vstup tento týden schválilo jako poslední členská země Maďarsko.
Spojené státy a jejich evropští spojenci tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu. Reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v pondělí pořádal v Paříži summit na podporu Ukrajiny, nicméně uvedl, že v otázce vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu nelze nic vyloučit. Francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné později dodal, že by Francie své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, plnili by specifické úkoly.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga k nasazení vojáků NATO na Ukrajině nedojde. Jako extrémně nepravděpodobnou možnost označili nasazení sil Severoatlantické aliance i experti oslovení deníkem Echo24. Připouští nicméně možnost, že by se aktivně do konfliktu mohly zapojit některé jednotlivé země, určitá „koalice ochotných“. Státy by také mohly poskytnout své poradce, techniky nebo výcvik přímo na místě.
Polský prezident Andrzej Duda po summitu v Paříži prohlásil, že nejbouřlivější diskuze se týkala otázky vyslání vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron po skončení jednání nevyloučil, že by k nasazení mohlo dojít. K věci se následně vyjádřil i generální tajemník NATO Stoltenberg s tím, že aliance žádný takový plán nemá. Vyslání vojáků na Ukrajinu a následné „totální eskalace“ se obával především slovenský premiér Robert Fico.
Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že ruské strategické jaderné síly země jsou ve stavu plné připravenosti. Západu pohrozil, že Moskva má zbraně schopné zasáhnout jeho území. „Bojové schopnosti (ruských) ozbrojených sil se mnohonásobně zvýšily. Naše jednotky pevně drží iniciativu. S jistotou postupují v řadě operačních směrů a osvobozují nová území,“ prohlásil šéf Kremlu s odkazem ruskou válku na Ukrajině.
Agentura AFP poznamenala, že Putin pronáší projev v době, kdy jeho invazní armáda dosahuje určitých úspěchů na bojišti a ekonomika se vyrovnává se západními sankcemi. Poté, co ukrajinská armáda v roce 2022 na řadě míst ruskou invazi odrazila a následně osvobodila území na severovýchodě a jihu země, její loňská protiofenzíva nepřinesla podobné významné výsledky. Rusové se nedávno naopak – byť podle médií za cenu značných ztrát – zmocnili zdevastované východoukrajinské Avdijivky a několika menších nedalekých obcí.
Putin ve svých každoročních projevech o stavu země tradičně uvádí své hodnocení situace ve federaci a definuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky. Tentokrát vystoupil s tímto projevem několik dní poté, co uplynuly dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu. A také v předvečer plánovaného pohřbu jeho kritika a opozičního předáka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Předchozí projev o stavu Ruské federace Putin přednesl loni v únoru krátce před výročím invaze na Ukrajinu.
Rusko čekají v polovině března prezidentské volby a všeobecně se očekává, že třídenní hlasování vyhraje Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát.
* zdroj: Reuters / Echo24 / ČTK