Po přečtení textu dr. F. Andrewa Wolfa Jr. „Afrika – Orchestrated Dependency“ (Afrika – Orchestrace závislosti) se mi oživily vzpomínky. Říkám rovnou – trefil hřebík na hlavičku. Má naprostou pravdu.
Jako ekonom, který několik desetiletí pracoval pro Světovou banku, z toho alespoň deset let v různých částech Afriky, zejména ve frankofonní západní a střední Africe, musím potvrdit: Afrika je stále v kleštích Západu. Říkejte tomu neokolonialismus. V mnoha ohledech horší než „starý“ původní kolonialismus. Je sofistikovanější. Digitalizovaný. Neviditelný. Jde o zadlužování zemí, aby jim byly kradeny zdroje a peníze. Jde o nepřetržitou dominanci prostřednictvím teroru organizovaného Západem, prostřednictvím západních měnových systémů, přímých vojenských i žoldnéřských zásahů – vše v zájmu „dobrých“ afrických vlád, které umožňují pokračování neokoloniálního útlaku.
Jakmile se objeví africký vůdce, který by mohl zlomit západní sevření Afriky (například ve frankofonní západní a střední Africe), je zavražděn.
V roce 1987, několik měsíců před svou vraždou, jsem měl čest se setkat s Thomasem Sankarou, tehdejším prezidentem Burkiny Faso. Byl géniem, říkalo se mu „africký Che“. Sankara měl brilantní plán – osvobodit se z finančního otroctví franku CFA (Communauté Financière Africaine – „Africké finanční společenství“).
Byl nebezpečný pro francouzskou moc, která si stále udržovala kontrolu nad Burkinou Faso i nad čtrnácti dalšími bývalými koloniemi v západní a střední Africe. Rozkaz k jeho likvidaci dal tehdejší francouzský „socialistický“ prezident François Mitterrand. Sankara byl odstraněn rukama svého dávného přítele a poradce Blaise Compaorého, který se po převratu stal prezidentem a s francouzskou podporou vládl 27 let, než ho v roce 2014 svrhl lidový odpor.
Dnes, v polovině roku 2025, je prezidentem Burkiny Faso kapitán Ibrahim Traoré. Nový Thomas Sankara? Vypadá to, že vůdci Burkiny Faso se snaží být průkopníky nové, svobodnější západní Afriky – pokud jim bude dovoleno žít.
Traoré se také snaží osvobodit frankofonní západní a střední Afriku od koloniální měny frank CFA, kterou spravuje Banque de France. Dodnes se mluví o „francouzském měnovém imperialismu“. Podle odhadů by Francie mohla přijít až o 25 % svého HDP, pokud by frank CFA byl najednou zrušen. To ukazuje, že francouzské koloniální vykořisťování je stále v plném proudu – a západní veřejnost o tom téměř nic netuší.
Podobně Muammar Kaddáfí, libyjský prezident, chtěl Afriku osvobodit zavedením měny kryté zlatem – „zlatého dináru“, který by kontinentu přinesl finanční suverenitu. K tomu ale nikdy nedošlo. V roce 2011 ho nechal francouzský prezident Nicolas Sarkozy a tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, s pomocí jednotek NATO lynčovat. Památná zůstává Clintonové cynická věta: „Přišli jsme, viděli jsme, on zemřel!“
Afrika se skutečně potřebuje sjednotit a povstat jednotně proti Západu
Jenže to není snadné – korupce je všudypřítomná a Západ si vytváří teroristické skupiny, které používá jako záminku k intervencím. Například hnutí M23 v Kongu je západní výrobek (CIA, MI6, Mossad) – a slouží k tomu, aby Západ měl důvod „chránit“ místní obyvatelstvo a přitom si zajistit přístup k nerostným zdrojům.
Takových západních teroristických struktur je po světě nespočet, připravených být použity, když se to hodí.
Otázka zní: Co bude potřeba k osvobození Afriky?
Kontinentu, který stále vlastní zhruba 60 % světových neobnovitelných přírodních zdrojů – o které Západ usiluje kvůli svým nekonečným válkám a pohodlí vlastního obyvatelstva.
„Blaho“ západních populací je totiž pojistkou pro ty, kteří tahají za nitky – aby mohli nerušeně dál dělat to, co umí nejlépe: vykořisťovat svět a genocidovat ty, kteří se stanou překážkou. Viz Gazu – nejen jako překážku pro projekt „Velkého Izraele“, ale také kvůli obrovskému bohatství: nalezištím plynu a ropy u pobřeží, jejichž hodnota je odhadována na bilion dolarů.
Myšlenky z paměti – předané dál.
Spracoval: redakce CZ24.news, ZDROJ: Peter Koenig, Global Research