Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová a její vláda podaly demisi. Jako důvod premiérka uvedla nedostatek podpory vládě, která se snažila urychlit reformy v zemi, která aspiruje na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters tak končí turbulentních 18 měsíců vlády provázené ekonomickými otřesy a následky ruské invaze na Ukrajinu. Několik hodin po demisi vlády prozápadní prezidentka Maia Sanduová nominovala na nového premiéra svého bezpečnostního poradce Dorina Receana.
Recean, který je také tajemníkem bezpečnostní rady a býval ministrem vnitra, podle Reuters uvedl, že chce pokračovat v úsilí o získání členství Moldavska v EU. Za priority své vlády označil pořádek a disciplínu, oživení ekonomiky, mír a stabilitu.
„Věřím v moldavský lid. Věřím v Moldavsko,“ řekla Gavrilitsaová na tiskové konferenci. „Věřím, že se nám podaří překonat všechny výzvy a těžkosti,“ dodala. Podle Gavrilitsaové je Moldavsko v EU očekáváno s otevřenou náručí. „Moldavsko má přátele. Ale kdyby měla vláda stejnou podporu i doma, pak bychom dokázali postoupit dál kupředu a rychleji,“ uvedla odstupující premiérka.
Prezidentka odcházející šéfce vlády poděkovala mimo jiné za to, že bez ohledu na bezprecedentní potíže dokázala zachovat „stabilitu, mír a rozvoj tam, kde by jiní chtěli válku a bankroty“.
Moldavsko, kde žije asi 2,6 miliónu obyvatel, je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko. Od začátku války na Ukrajině se dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo Podněstří.
V Moldavsku vlivem ruské propagandy sílí proruské nálady, což s ohledem na situaci s Ukrajinou dělá vrásky řadě evropských politiků.
Na moldavskou ekonomiku také tvrdě dopadla energetická krize, protože byla země dlouho závislá na ruských zdrojích. Během posledního roku zemi trápí rostoucí inflace a zátěž pro ni představuje i příliv ukrajinských uprchlíků.
Ruská redakce BBC upozornila, že premiérka odstoupila den po návštěvě Bruselu, zatímco ekonomická situace v zemi se neustále zhoršuje a ceny energetických surovin rostou nepřiměřeně i vůči příjmům střední třídy, zdražují i léky a potraviny.
Od loňského září až do příchodu mrazů se každou neděli v centru Kišiněva konaly protivládní demonstrace. Jejich organizátor, moldavský politik a mediální magnát Ilan Šor pokládá demisi vlády za své dílo.
„Měla nejen odstoupit, ale skončit ve vězení. Tak se i určitě stane. Vězení pro nynější režim za naprosté porušování ústavy, zákonů, práv a svobod občanů,“ řekl Šor, na kterého loni v říjnu USA uvalily sankce kvůli snaze zvrátit demokratických vývoj země. (Politik se skrývá v Izraeli před trestním stíháním za to, že ze země vyvedl miliardu dolarů ze státních prostředků, dodala BBC.)