Podle toho, co říká Scott Ritter, NATO a Spojené státy se zkouší zbavit zastaralých a nepoužitelných zbraní, aby usnadnili daňovým poplatníkům zaplacení zbraní nových. NATO je spolek popletených a desorientovaných válečných štváčů a v tom zmatku, který mezi nimi vládne pouze způsobují větší a větší majetkové škody jak Ukrajincům tak i sobě, nemluvě o zvyšování ztrát na životech v této nesmyslné válce.
To, že na Ukrajině vedou válku v zastoupení, je z jejich chování zjevné. Ukrajinský Minister obrany Olexej Reznikov to dokonce veřejně přiznal, když řekl, že: „Ukrajina bojuje proti Rusku za NATO, ukrajinští vojáci umírají za zájmy NATO, je to ukrajinská krev, která je kvůli NATO prolévána, takže nám Západ musí dát pro tyto potřeby více vojenské výbavy.“ I oni zkouší připravit o život ještě víc svých vlastních vojáků, svých vlastních lidí.
Ukrajinský Generál Zálužný vyslovil požadavek zcela jasně, 300 tanků, 600-700 bojových vozidel, 500 Howitzerů. I když to všecko je nedostačující proti tomu, s čímž přichází na frontu Rusko, ani to Ukrajinci nedostanou. Při letošním lednovém setkání v německém Ramsteinu, si Západ konečně uvědomil, co Reznikov myslel, takže Ukrajina nějaké zbraně dostane. Není toho moc a většina za moc nestojí. Nějaké tanky, obrněná vozidla, nějaká děla. Zhruba jedna pětina toho, co požadovali a i to bylo málo na to, aby válku vyhráli.
Jak moc západní zbraně pomohou
Americký Generál Mark Milley se vyjádřil, že válečné vybavení není to hlavní, co Ukrajina potřebuje. To nejdůležitější je správný vojenský výcvik. A tak se rozhodli školit další a další ukrajinské vojáky v německém Grafenwöhru (blízko českých hranic!). Jenže takový výcvik trvá týdny a měsíce a na to není v současné době čas. Vždyť cvičí ukrajinská vojska již od začátku konfliktu a dávno předtím, od r. 2014 a co tím docílili? Ne moc!
Stejné pochybné jsou zbraně, které Ukrajinci dostávají. Například tanky Bradley je skoro nemožné udržovat funkční, tak složitá je jejich údržba a Stryker tanky nejsou o moc lepší. Vojáci z Afghanistánu se o Strykerovi vyjádřili, že je to velice dobrý tank, pokud jede po vydlážděné cestě a neprší a pokud nemusí střílet.
Německé bojové vozidlo Marder je další katastrofa, co se týče údržby. Jeho posuvné pásy se velmi rychle opotřebují, převodovka často nefunguje a na její opravu je nutno vydělat celý motor. To vozidlo je v podstatě zničeno hned, jak vyjede poprvé ven. Němci mají v úmyslu Marder vylepšit, ale zatím jsou to jen plány a řeči, doopravdy se nic neděje. Švédské tanky CV90 byly i v Afghanistánu a zdá se, že jejich údržba je o trochu snadnější. Je to ale zcela jiný systém než všecky ostatní, Bradley, Stryker, nebo Marder.
A tak zatím co by si NATO a Ukrajinci přiznali, že takové válečné vybavení za nic nestojí, tak neustále terorizují jeden druhého. Ukrajina neustále žádá další zbraně, se kterými nedokáže zacházet a NATO to Ukrajině oplácí uhýbavostí, protože už moc těch zbraní, které by jim mohli poslat, nemají. Takže ve skutečnosti posílání tanků a další vojenské výbavy na Ukrajinu je záležitost spíš politická, než technická.
Ruský vyslanec ve Spojených státech, Anatolij Antonov napsal na svoji stránku na Telegramu: „Něco takového by mělo být jasno všem, že zničíme veškeré zbraně, dodané Zelenského režimu ať už Spojenými státy nebo NATO. To je naprostá pravda teď, jako to byla pravda za Velké vlastenecké války (2. světová válka). Jakmile se tanky s nacistickými symboly objeví na Ukrajině, což je území bývalého Sovětského svazu, to nás okamžitě podnítí ke zničení neo-Nacistického režimu na Ukrajině a k vytvoření normálních podmínek, aby naši sousedé v této oblasti mohli žít v míru, jako dříve.“
Jaké jsou vyhlídky
Když si uvědomíme, že v začátcích této války stála dobře vycvičená a dobře vyzbrojená ukrajinská armáda proti zlomku vojenských sil Ruska a přesto se jim neubránila, co mohou docílit s dalšími a dalšími zbraněmi, výcvikem, dodáváním žoldnéřů a vším ostatním? Ne moc! Za miliardy dolarů zbraní a instruktáží, cizích pomocníků ze zahraničí a celých polských pluků na Ukrajině, nejsou ukrajinská vojska schopna zvítězit proti ruským jednotkám. Obzvláště ne teď, v jejich oslabené kondici, kdy z původní armády zbyly pouhé trosky. Nebýt dobrovolníků, žoldnéřů, amerických a jiných vojáků, už by snad ani žádná ukrajinská armáda neexistovala.
Zde je totiž podstatný rozdíl: velká část ukrajinských vojáků je podněcována k boji nenávistí vůči Rusům. Kdežto Rusové jsou hnáni obavami o své přežití a o přežití všech ostatních slovanských národů. Protože bitva na Ukrajině je bitva anglosaského Západu proti všem Slovanům. Dnes zkoušejí zničit ty hlavní z nich, ty nejlíp vyzbrojené, což jsou Rusové, protože když tito budou odstraněni, zbytek Slovanstva jim padne do klína jako shnilá hruška.
To je ten skutečný cíl války na Ukrajině. A ti z našich lidí, kteří půjdou Ukrajincům pomáhat bojovat proti Rusům, ti bojují za zničení své vlastní a svých nejbližších.
Galicie a její minulost
Celých 8 let terorizovali Ukrajinci obyvatele Donbasu jen proto, že tam žijí převážně etničtí Rusové. Zato západní Ukrajina se dříve jmenovala Galicie. Štěpán Bandera a všichni ostatní ukrajinští nacionalisté jsou, nebo byli občané Galicie. Tito chtěli vždycky svoji vlastní domovinu, která nebude součástí žádného jiného státního spolku. Chtějí to místo, které se nazývá Ukrajina, jenže to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Až do r. 1939 patřila západní Ukrajina Polsku. Bandera byl ve skutečnosti souzen a odsouzen v Polsku, kde měl být rovněž popraven. To se ale nestalo, Banderovi se podařilo po válce přesídlit i s rodinou do Německa, kde pokračoval ve vedení své neslavné organizace zločinců a společně pomáhali několika proti-komunistickým organizacím. Byl zavražděn ruským KGB agentem v r. 1959 v Mnichově.
Je zde ovšem značný problém, protože obyvatelé Galicie nemají Poláky rádi, což byl důvod, proč v r. 1943 uspořádali Volyňský masakr. Tehdy chodili Banderovci od vesnice k vesnici a vraždili Poláky a za živa je upalovali. A všichni přitom provolávali „sláva Ukrajině“. To byl opravdu jejich válečný pokřik. Považovali Poláky za pod-lidi, stejně jako Rusy. Všichni ti, kteří se ohání slovanskou Ukrajinou, tak neví nic o historii.
Současní národovci, neboli nacisté ze západní Ukrajiny dnes stojí dál na straně Štěpána Bandery. Kyjevské vedení má jeho obrázek na zdi, staví mu sochy, pojmenovává po něm ulice. Považují ho za velikého hrdinu a dokonce mu byl dřívějším Presidentem Viktorem Juščenkem udělen řád „Hrdina Ukrajiny.“ To se setkalo s velkým odporem jak v Rusku, tak v Polsku a i židovští politikové a jejich organizace se ozvali.
V r. 1939, když Německo vpadlo do Polska, Sovětský svaz okamžitě využil toho zmatku a napadl Polsko z druhé strany. Tehdy zabrali území, které se dnes nazývá západní Ukrajina, neboli Galicie a připojili je k Sovětskému svazu. Takže od té doby měli Banderovci zášť proti Sovětům a byla to zášť tak obrovská, že se rádi spojili s Hitlerem a spolu s německou armádou napadli v r. 1941 Rusko. Ve válce se provinili příšernými zločiny proti Rusům a Židům, že s nimi ani Němci nechtěli mít nic společného.
Dnes jdou tito lidé tak daleko, že přivazují s pomocí plastikové folie etnické Rusy ke sloupům, stáhnou jim kalhoty, natřou obličej na zeleno, ztlučou je a nechají je tam zemřít.
Zato sami sebe považují za rasově nadřazené. Jsou přesvědčeni, že Galicie se vyvíjela odděleně od Ruska a proto chtějí sami svou zemi. Tu zemi si chtějí vybudovat podle zásad Štěpána Bandery, který prohlásil, že je ochoten zabít milion lidí, ne-li víc.
Nezávislá Ukrajina je v pořádku, proč ne. Ale země, která je postavena na násilné smrti, ničení, na vraždách, znásilňování, mučení a podobných zvěrstvech, to v pořádku není. Aby se do nekonečna živili nenávistí ke každému Rusovi nebo Polákovi a očividně se s nimi nesnesli, to není normální.
Rusko zahrnuje asi 134 národností a stejně tolik řečí. Je to opravdu národ mnoha národnostních skupin, kde Rusové převládají, takže je Ruština hlavní řeč. Všichni tito lidé žijí jeden s druhým v míru, bez nepřátelství. Takže pro Rusy by nebylo obtížné žít spokojeně vedle obyvatel Galicie. Zato z perspektivy racistických západních Ukrajinců by bylo nemožné žít spokojeně vedle Rusů. Podle nich, Rusové jsou pod-lidé a tak jim dávají nehezké přezdívky a kde mohou, tak na nich páchají hnusné zločiny.
Dvě smlouvy z Minsku nedodrženy
Když jde o smlouvy z Minsku, kdy měli Ukrajinci za úkol prohlásit se za neutrální stát, změnit k tomu účelu Ústavu a zajistit své hranice, rozhodli se zajišťovat hranice napřed a měnění ústavy se vyhnout. Proto potřebovali získat čas, aby mohli vycvičit armádu a s ní se postavit proti Rusku. Francie a Německo o jejich záměrech dobře věděli a nic proti tomu neudělali, i když zaručovali dodržení Minských smluv.
Někteří se zlobí, že nedodržením Minských smluv je vinno Rusko, že mělo trvat na jejich platnosti. Jenže Rusko součástí těchto dohod nebylo, proto v tom nemohlo nic dělat. To, co se stalo je pouze a jenom vina Ukrajiny, plus spoluvina Německa a Francie. Už to, že sám Porošenko se vyjádřil, že tyto smlouvy nikdy nikdo nebral vážně a nebyla snaha se podle nich řídit, je na pováženou. Všecko co chtěli bylo vybudovat a vyzbrojit mocnou armádu a s ní napadnout Donbas a poté Krym. Za Krymem by samozřejmě následovalo Rusko.
Proč zrovna Slované?
Jak NATO, tak i Západ zkouší prodloužit utrpení Ukrajinců a skutečně bojovat do posledního z nich. Dodávají jim další a další zbraně, což jim nepomáhá, ale škodí, protože tím je válka prodlužována a víc lidí přijde o život. Ukrajinská armáda slábne a ztrácí bojeschopnost. Ale to je důvod, proč Západ zbraně posílá, aby je všechny zničil. A nejspíš budou zkoušet do konfliktu zamíchat i jiné slovanské národy, jeden proti druhému, ve snaze nás vyhubit.
Ta snaha zničit a vyhubit všechny Slovany může naznačovat, že jsou nějak důležití a ne-slovanský Západ se takto zkouší zbavit těch, kterým po právu něco náleží, což chtějí uchvátit sami. Co když jsou Slované ti prapůvodní lidé, kteří mají přednostní nárok na tuto zemi, protože zde byli ustanoveni jako její ochránci a majitelé. Co když kvůli tomu se nás zkoušejí tyto oportunistické, parazitní hordy kazarských pomíšenců zbavit. U některých národů to dělají zjevně, jako třeba u Ukrajinců, protože ti si v zápalu své nenávisti vůči všem ostatním nevšimnou, o co skutečně jde a rádi souhlasí s plánem Západu na vyhubení svých sousedů i za cenu vyhubení sebe samých.
Stejně tak Polsko, to je natolik prolezlé kazarským vlivem, že ani neví, že svojí bojovností jim pomáhají dosáhnout jejich cíle. Od amerických Poláků vím, že polští Židé jim říkají, že „ty ulice jsou sice vaše, ale všecky domy v nich jsou naše.“ Což ukazuje jaká je skutečná situace v Polsku.
Tito lidé nás mají dobře prozkoumány, žili na to dost dlouho mezi námi, takže ví velice dobře jak na každý jednotlivý národ působit, aby pro ně dělal špinavou práci. Na ty, co jsou otevření a přátelští je použita jiná metoda než na ty opatrné a nedůvěřivé. U českého národa je využívána naše soutěživost, naše snaha mít se líp než soused, hašteřivost a neukázněnost. U Slováků to bude zase jejich přízemnost, touha po okázalosti a rovněž soutěživost se sousedy. A to všecko je tajeno, abychom nevěděli o co skutečně jde, abychom neprokoukli jejich špinavou hru a nezmařili ji.
Ukrajina, to je katastrofa sama, ti lidé stále ještě nechápou, že je to jejich genocida. Jejich zaslepená zášť proti Rusům a vlastně proti všem ostatním je žene do boje i za cenu vlastních životů. Jak se vyjádřil americký Ministr obrany, Lloyd Austin na nedávném setkání v německém Ramsteinu, úkol Ukrajiny nebyl válku vyhrát, ale co nejvíc ublížit Rusku a vyčerpat je. Pravda, ale za cenu jejich vlastních životů a sebezničení – to neřekl.
Jak úspěšné jsou sankce na Rusko
Zatím co Západ očekává 15% pokles v HDP (což je příšerně velký schodek), ruská ekonomie si vede dobře, tam není žádný velký pokles, ba naopak, v mnohých odvětvích můžeme vidět ekonomický růst. Inflace je zhruba jedna třetina toho, co má Evropská unie a zbrojařský průmysl jede na plné obrátky.
Na nedávném setkání WEF v Davosu nám dal profesor Kenneth Rogoff, profesor z Harvardu a dřívější hlavní ekonom IMF (International Monetary Fund) nahlédnout do celého plánu Západu, který zkoušejí uplatnit skrze důvěřivé a zaujaté Ukrajince. Zdůraznil nutnost toho, aby Západ vytrval u současných sankcí proti Rusku a zároveň aby se připravil na vytváření dalších podmínek k provedení změny režimu v Rusku.
Takže změna režimu v Rusku! To je jejich skutečný cíl.
Chtějí za každou cenu odstranit ruského Presidenta Vladimíra Putina a nahradit ho někým, kdo bude poslouchat jejich diktát a dovolí jim, aby celou zemi vyrabovali. Pochopitelně, že něco takového je pro Západ nesmírně důležité, protože se jedná o jejich záchranu, o jejich přežití. Bez dalších zdrojů, které by mohli vykrást, je celá jejich sláva, včetně demokracie, silných řečí, woke extremismu a všeho ostatního jednoduše kaput.
Rogoff přiznal, že změna režimu nebude snadná, ale to je, co se musí stát. Podle něho, Rusko bude prožívat období neuvěřitelné chudoby, protože sankce, které na ně Západ uvalil je naprosto zničí. A zatím Rusko pořád dál buduje, pořád dál zbrojí, další a další vojáci přibývají na frontu, což západní myslitel Rogoff zhodnotil jako: „Jestliže Rusko posílí, co uděláme my? Musíme být připraveni. (Rusové) musí vědět, že je odplata nemine.“ Rogoff tím pouze ukázal, že je další z těch, kteří mají oči, ale nevidí a mají uši, které neslyší.
Nutno dodat, že pan Rogoff je ještě členem CFR (Council on Foreign Relations) a také Group 30, neboli G30, což je skupina ekonomických a finančních vedoucích západního světa, jejíž osazenstvo bylo vybráno z akademických a obchodních kruhů, aby „prohlubovali porozumnění globální ekonomické a finanční situace.“
S takovými mysliteli, jako je on sám, se Západ nemá čím chlubit. Veškeré jeho závěry a úvahy jsou naprosto rozdílné od skutečnosti – jinými slovy, jsou skrz naskrz špatné. Rusko nebude ten stát, který postihne neúměrná chudoba. Ta neúměrná chudoba postihne státy Evropské unie, které se nechaly zlákat zářivými vyhlídkami členství v tomto spolku, čímž se postavily proti Rusku a teď budou muset nést následky svého špatného rozhodnutí.
To není Rusko, to je Evropa a US!
Rusko má dostatek vlastních zdrojů, aby přestálo jakékoliv sankce. Oproti nim, Evropa se něčím takovým nemůže chlubit. Amerika by dostatek vlastních zdrojů měla, ale tam je jejich dostupnost uměle bržděna, aby mohla vzniknout neúměrná chudoba. To všecko je záměr, dostat celý Západ do ekonomického a finančního krachu, abychom my, prostí lidé přišli o všecko, abychom byli zbídačelí, ubozí a hladoví, přesně podle plánů WEF a globalistů, kteří je ovládají.
Proto ty nesmyslné řeči, proto ty lži o tom, jak moc Rusko bude sankcemi trpět, abychom nepoznali, že se nejedná o Rusko, ale jedná se o nás. My budeme těmi sankcemi trpět, my na ně doplatíme, naše ekonomie, zemědělství, zdravotnictví a všecko ostatní budou tím zničeny. My skončíme okradeni o všecko, co naši předkové v potu tváře vybudovali.
Přese všecky drastické předpovědi samozvaných odborníků Rogoffova typu, kteří zjevně nemají ponětí o ekonomii, ani o válečné strategii, Rusko na Ukrajině ničí jednu část ukrajinského vojska za druhou. Ani neustálé dodávání dalších a dalších vojáků ze Západu a nesmírné množství dovážených zbraní je není schopno zastavit. Rusové, kteří v této bitvě stojí sami proti větší části světa, která se proti nim spikla, přese všecky úklady vyhrávají.
Přitom mají ještě dost kapacity na to, aby zásobovali chudé africké státy velice levným obilím, z nichž mnohým je dodávají zadarmo. Pomáhají Africe s dekolonizací, s rozvíjením vlastního průmyslu a s odstraněním cizího vykořisťování. Zásobují Indii a Čínu, spolu s ostatními asijskými státy potřebnými energetickými a jinými surovinami a jsou ochotni v blízké době vybudovat plynovod do Turecka, aby se vyhnuli zákeřnostem baltických a severských států a Ameriky, kteří společně zničili multi-milionový projekt Nord Stream. Možná v tom Švédové, Finové, nebo Estonci nebyli přímo zapleteni, ale pomáhají pachatele krýt, což z nich dělá automaticky spoluviníky.
Po proslovu se Rogoff zachoval velice podivně: začal si pískat. Co pískal? Zdálo se, že pískal píseň „Blíže k tobě můj Bože“ (Nearer, My God to Thee), což byla melodie, kterou hrála kapela na Titaniku, když šla loď ke dnu.
AUTOR: Jane Kaufman
* prevzaté