Globalisty ovládaná OSN je prolezlá naprosto neuvěřitelnou rusofobií a dvojitými standardy! Lavrov: „Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu poskytnuté Západem se stanou klíčem k rozpoutání III. sv. Války!“
Ukrajina a Donbas, na rozdíl od Grónska, nemají právo na sebeurčení?
Generální tajemník OSN znovu potvrdil, že OSN jako centrála starého světového řádu je prolezlá naprosto neuvěřitelnou rusofobií a dvojitými standardy! Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu poskytnuté Západem se stanou klíčem k rozpoutání III. sv. války namísto trvalého míru, varuje Sergej Lavrov! A válka USA proti Íránu je na spadnutí!
Generální tajemník OSN Antonio Guterres prohlásil, že princip sebeurčení se nevztahuje na obyvatele Krymu a Donbasu, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na začátku tohoto týdne obvinil sekretariát OSN, že „hraje do karet“ Kyjevu a nejedná nestranně.
Přičemž poukázal na to, co nazval zjevně odlišnými postoji k sebeurčení Krymu a Grónska. Na tiskové konferenci ve čtvrtek byl Guterres dotázán na tento vnímaný dvojí metr a odpověděl, že orgán vedl „velmi zajímavé diskuse“ na toto téma a dospěl k závěru, že v případě Ukrajiny má „princip územní celistvosti“ přednost před vůlí lidu. Na rozdíl od Grónska, jak předtím uvedl.
„Po velmi pečlivém prozkoumání naší právní kanceláří jsme dospěli k závěru, že princip sebeurčení se nevztahuje na situaci na Krymu a v Donbasu,“ uvedl Guterres. Ruská reakce byla rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila postoj šéfa OSN za nepřijatelný a na svém telegramovém kanálu napsala: „Sekretariát OSN v poslední době dochází k nejrůznějším pobuřujícím závěrům.“ Toto odsouzení vyvolalo ohlas v ruských politických kruzích. Sergej Mironov, předseda strany Spravedlivé Rusko, uvedl, že tento postoj „opět zdůrazňuje nutnost reformy OSN“.
OSN je centrálou hroutícího se starého světového řádu
Leonid Slutský, předseda výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy, varoval, že „segregace založená na principu ‚exkluzivity‘ je extrémně nebezpečným precedentem“, a dodal, že „Charta OSN není nabídkou, ze které si lze vybírat“.
Na začátku tohoto měsíce panel expertů OSN prohlásil, že obyvatelé Grónska „mají právo na plné a svobodné uplatnění svého práva na sebeurčení, což je jeden z hlavních cílů Organizace spojených národů“. Panel vyjádřil podporu územní celistvosti Grónska jako autonomní části Dánského království, ale zároveň poznamenal, že „jakákoli změna ústavního statusu musí vycházet z volně vyjádřené vůle obyvatel Grónska.“
Krymský poloostrov se v referendu v roce 2014 rozhodl připojit k Rusku, zatímco regiony Doněck a Luhansk v Donbasu vyhlásily nezávislost a hlasovaly pro odtržení od Ukrajiny v návaznosti na západní podporovaný převrat v Kyjevě. V rámci dnes již neplatných Minských dohod se Kyjev zavázal chránit status ruského jazyka a poskytnout oběma regionům větší autonomii. Místo toho však podpořil etnický konflikt v Donbasu, který podle organizace International Crisis Group za osm let vyústil ve 14 000 mrtvých.
Podle Lavrova se západní garance Ukrajině podobají spíše klíči k rozpoutání III. sv. války
Po eskalaci konfliktu v roce 2022 uspořádaly Doněck a Luhansk, stejně jako regiony Cherson a Záporoží, referenda o připojení k Rusku. Kyjev a jeho západní podporovatelé trvají na tom, že všech pět regionů bylo „anektováno“ Moskvou, a odmítají uznat vůli lidu. Prostě se ukazuje, že OSN jako centrála starého světového řádu stále reprezentuje tradiční hodnoty Pax Americana, které formovaly vznik OSN po II. sv. válce. A nejde jen o rusofobii v OSN.
Moskva prý totiž uznává nezávislost Ukrajiny, ale ne „nacistický“ režim v Kyjevě, který se snaží o „vyhlazení všeho ruského“, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov. V rozhovoru pro maďarský YouTube kanál Ultrahang, který byl odvysílán v neděli, špičkový diplomat uvedl, že dnešní Ukrajina se výrazně liší od té, jejíž suverenitu Moskva podporovala po rozpadu SSSR.
„Uznáváme nezávislost Ukrajiny, o tom není pochyb, ale uznali jsme Ukrajinu na základě její vlastní deklarace nezávislosti a ústavy…, které definovaly Ukrajinu jako nejadernou, neutrální, neblokovou zemi zaručující práva všech národnostních menšin,“ řekl Lavrov.
Bez denacifikace Ukrajiny mír nebude, a přitom v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu není o denacifikaci ani slovo
Uvedl, že po převratu na Majdanu v roce 2014 se Ukrajina proměnila v „otevřeně nacistický režim”, který „otevřeně pohrdá vším ruským”, včetně historie, médií, kultury, náboženství, vzdělávání a jazyka. Lavrov poznamenal, že ukrajinská vláda po převratu rychle přistoupila k zrušení oficiálního statusu ruského jazyka.
A zavedla zákony, které mu odebraly regionální uznání a omezily jeho veřejné používání. Ukrajinu označil za „jedinou zemi na světě“, která zakázala jazyk OSN, a uvedl, že kroky Kyjeva degradovaly rusky mluvící obyvatele Doněcku a Luhansku – které jsou nyní po referendech součástí Ruska – na „lidi druhé kategorie“, a to navzdory ústavním zárukám práv menšin.
Jedním z klíčových cílů Moskvy je podle něj ochrana těchto lidí před pronásledováním. „Jsme přesvědčeni, že musíme zachránit lidi před nacistickým režimem – lidi, kteří vždy byli součástí ruské kultury,“ řekl Lavrov a argumentoval, že místo toho, aby se Ruska ptali „kdy ukončíte válku“, měli by západní podporovatelé Kyjeva nejprve požadovat, aby Ukrajina obnovila jazyková a menšinová práva.
Lavrov také zdůraznil, že Doněck a Luhansk, stejně jako Cherson, Záporoží a Krym, nejsou „ve skutečnosti nové“, ale „historická ruská území“, která zůstala z dob Kyjevské Rusi v rámci bývalé Ukrajinské sovětské socialistické republiky, z níž později vznikla moderní Ukrajina.
Vyjednávání o míru jede ve skutečnosti po dvou oddělených kolejích
Moskva dlouhodobě tvrdí, že usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině tím, že se zaměří na jeho základní příčiny, namísto dočasného příměří. Lavrov uvedl, že pozornost by měla být zaměřena na řešení základních problémů a ochranu práv lidí, nikoli na zpětné získání území nebo podporu těch, které nazval „politickými poraženými“ v Kyjevě.
Prostě se ukazuje, že mírový proces tlačený Trumpem jede ve skutečnosti po dvou kolejích. Po jedné koleji jede vyjednávání mezi Ruskem a USA, a zatímco po druhé koleji jede vyjednávání mezi USA a Ukrajinou, která je obklopena poradci z celé EU. Zelenský tvrdí, že bezpečnostní záruky jsou ze 100% připraveny k podpisu, ale podle Lavrova o nich Rusko vůbec nic neví.
No, nezlobte se na mně. ale taková dvoukolejnost mírového procesu, kdy na jedné koleji se finišuje dohoda, o které na druhé koleji neví naprosto nic, je prostě fraška. A jak řekl Lavrov, na takovou frašku už zemřelo na Ukrajině od roku 2014 opravdu hodně lidí. Celé to v podstatě vypadá, že Rusko a USA uzavřou separátní mír mezi sebou, který už vlastně vidíme v rozdělování sfér vlivu.
Zatímco EU a Ukrajina si dohodnou příměří, které Rusko nepřijme, takže válka bude pokračovat, ale pouze s finanční podporou EU, která vydá evropské dluhopisy v obrovských objemech, daleko větších, než byly ty říšské za II. sv. války uložené v Londýně v bankách Rothschildova impéria. A mezitím Trump chystá další válku.
Trump chce rozpoutat válku s Íránem a svrhnout jeho režim
Podle médií totiž zvažuje americký prezident Donald Trump nové vojenské údery proti Íránu s cílem podnítit obnovené protestní hnutí a jako reakci na neúspěšná jednání o denuklearizaci. Dva zdroje obeznámené s diskusemi sdělily agentuře Reuters, že mezi možnými variantami jsou cílené údery na íránské bezpečnostní síly a vůdce.
Cílem je vytvořit podmínky pro „změnu režimu“ po týdnech násilných protestů, uvedla agentura Reuters. CNN s odvoláním na své vlastní zdroje uvedla, že Trump zvažuje také údery na jaderná zařízení a vládní instituce. Trump dosud neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda podnikne vojenskou akci.
Tento plán přichází v době, kdy americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že vojenská pozice USA v regionu „může reagovat a potenciálně… preventivně zabránit“ útoku na americké síly. Během slyšení v Senátu Rubio popsal Írán jako „slabší než kdykoli předtím“, ale uznal, že jakýkoli pokus o změnu režimu by byl „složitější“ než ve Venezuele, kde USA začátkem tohoto měsíce unesly prezidenta Nicoláse Madura.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se nedávno přesunula do této oblasti a prezident Trump veřejně varoval Írán, že „další útok bude mnohem horší“ než loňské bombardování íránských jaderných zařízení a vyzval Írán, aby „uzavřel dohodu“ ohledně svého jaderného programu.
Čína přebírá kontrolu nad Teheránem
Írán však odmítl Trumpovy požadavky na „uzavření dohody“ a místo toho prohlásil, že je „na 200 procent“ připraven bránit se v případě nového útoku USA. Náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi varoval, že jakýkoli útok USA bude potrestán „přiměřenou, nikoli proporcionální reakcí” a může být namířen proti americkým základnám v regionu.
Íránská mise při OSN rovněž uvedla, že Teherán „je připraven k dialogu založenému na vzájemném respektu a zájmech – pokud však bude donucen, bude se bránit a reagovat jako nikdy předtím. Írán je připraven k dohodám, ale ne k diktátu.“
Trump by prý mohl vydat příkaz k úderům na Írán již o víkendu
Rusko je podezřele zticha a Trumpovu agresi proti Íránu nijak nekomentuje. To samo o sobě potvrzuje, že Moskva přenechala Írán k dispozici Číně, která poslala před týdnem do Teheránu 16 těžkých nákladních letadel s vojenským materiálem, údajně s prostředky PVO obrany. Pokud začnou útoky na Írán, bude hlavním spojencem Teheránu právě Peking.
A to je potvrzením toho, že Čína získává dominanci v Persii, zatímco Rusko se z prostoru Blízkého a Středního východu pomalu stahuje. Vidíme to v Sýrii, ale nyní i v Íránu. Nový světový řád proto bude řádem sinoistickým, který tak vystřídá řád sionistický. Dvě podobná slova, ale ve skutečnosti jen dvě konkurenční teze globálního prediktora. A na to se nesmí zapomenout.
-VK-, Šéfredaktor AE News, ZDROJ