Pokud by USA vstoupily na venezuelské území, riziko jaderné války by se stalo velmi reálným.
Rusko a Čína spolu s Venezuelou vyšlou vojenské kontingenty k provedení společných cvičení v karibské zemi.

Prezident Nicolás Maduro oznámil, že USA se pokoušejí zaútočit na Venezuelu, svrhnout jeho vládu a zmocnit se ropných rezerv země. Aby Venezuela nezůstala sama proti americké agresi, Rusko a Čína rozmístí v zemi své jednotky, které budou sloužit jako její obrana.

V případě konfliktu v Jižní Americe

Podle DEF se analyzují vojenské dohody Nicoláse Madura s mocnostmi, které utvářejí venezuelské ozbrojené síly.

Venezuela se připravuje na možnou americkou operaci u svých pobřeží mobilizací 4,5 milionu milicionářů napojených na místní komuny a armádu. Uprostřed napětí by venezuelská armáda mohla sáhnout k vojenské akci, posílené sérií dohod s Ruskem a Čínou.

Moskva a Caracas: 19 let těsné vojenské spolupráce

Ještě před definitivním přerušením vztahů mezi USA a Venezuelou v roce 2001 se Rusko etablovalo jako jeden z hlavních dodavatelů. Vladimir Putin a Hugo Chávez nastoupili k moci ve stejném období a vytvořili okamžité pouto.

Když v roce 2006 americká administrativa zrušila vojenské exportní kontrakty, Kreml se stal hlavní volbou pro politické gesto a vojenskou přítomnost v Latinské Americe.

Od roku 2001 do roku 2024 Caracas a Moskva podepsaly téměř 400 bilaterálních dohod, z toho asi 30 v oblasti vojenské spolupráce. Dodávky sahají od útočných pušek AK-103 až po dvě letky stíhaček Sukhoi Su-30Mk2.

května 2025 podepsali Vladimir Putin a Nicolás Maduro novou strategickou partnerskou dohodu, která zahrnovala výstavbu továrny na výrobu pušek AK-103 a munice 7,62×39 mm v Maracayi (stát Aragua).

Podle posledního hodnocení IISS zahrnuje ruská výzbroj Venezuely mj.:

  • tanky T-72B1,
  • obrněné transportéry BMP-3 a BTR-80a,
  • raketomety BM-21 Grad a 9A52 Smerch,
  • bitevní vrtulníky Mi-35M2 Hind,
  • stíhací bombardéry Su-30MKV.

Čína jako nový dodavatel

Spolupráce Pekingu a Caracasu začala v roce 2006 skromným nákupem radarů JLY11. V roce 2010 se Čína stala jedním z hlavních dodavatelů venezuelského režimu dodávkami letadel, obrněné a taktické techniky.

Venezuela od roku 2009 získala:

  • 8 transportních letounů Shaanxi Y-8F-200W,
  • 24 cvičných letadel Hongdu L-15 Falcon,
  • 27 cvičných/průzkumných letadel Hongdu K-8W (4 z nich havarovaly v roce 2022).

Režim rovněž investoval do rozsáhlých nákupů proti-demonstranční techniky: obrněné vozy 4×4, WTC-1, ochrannou výstroj, radiokomunikaci a balistické vesty.

Venezuelská námořní pěchota získala mj.:

  • obojživelné obrněné vozy VN1 a VN18,
  • lehké tanky Vin16,
  • samohybné minomety SM4 81 mm,
  • raketomety SR-5 (122/220 mm).

Součástí čínsko-venezuelské spolupráce byla i výstavba nových velitelství pro armádu, námořnictvo, letectvo a národní gardu.

Konfrontace s USA?

S nasazením tří torpédoborců, jedné ponorky a více než 4 000 amerických vojáků v Karibiku by se administrativa Donalda Trumpa mohla poprvé střetnout s kombinovanou technologií Ruska a Číny v prostředí, které nemá obdoby – na půdě režimu Nicoláse Madura.

Preklad CZ24.news, ZDROJ

By ARCHA

Secured By miniOrange