Čína má příliš mnoho co ztratit v případě porážky Íránu – a spěchá bránit své zájmy
Po čínských transportních letadlech, která přepravila zbraně do Teheránu, byly nyní v Perském zálivu rozmístěny i čínské válečné lodě pro elektronický boj, které pomáhají Íráncům ve střetu s Izraelem.
Jedná se o plavidla 855 a 815A, přičemž jde už o druhý čínský zásah do vývoje konfliktu v regionu, po nedávném přistání tří civilních Boeingů 747 na letišti v Teheránu během uplynulých dní.
Pro Čínu je ve hře okamžité a zásadní riziko:
pokud by bylo současné íránské vedení svrženo, nebo pokud by Írán utrpěl strategickou porážku, Peking by utrpěl kolosální geopolitickou ztrátu.
Čína získává 40 % své ropy z Íránu – množství, které není schopna nahradit z jiných zdrojů. Pokud Írán padne, ocitne se v ohrožení celý čínský projekt „Nové hedvábné stezky“, který je jádrem globálních ekonomických ambicí Pekingu.
A pokud padne Írán, další na řadě je Pákistán, neboť s Íránem sdílí nebezpečný region Balúčistánu – území, které je strategicky klíčové pro oba státy.
Tato oblast navíc „záhadně“ v posledních letech volá po nezávislosti a vytvoření samostatného státu. Tento vývoj je přímo ohrožující pro čínsko-pákistánský hospodářský koridor (CPEC) i pro čínské investice v pákistánských přístavech.
Ve skutečnosti je ve hře mnohem více, než jen narativ Západu o „íránském jaderném programu“. Skutečným cílem je rozbití íránské státnosti a oslabení čínsko-íránského spojenectví, které brání hegemonii USA na Blízkém východě.
Západní mocnosti usilují o degradaci čínské ekonomiky
Pouhý přesun továren západních firem z Číny do Indie k tomu však nestačí.
Důvod je prostý: Čína si už vytvořila vlastní výrobky a disponuje soběstačnými technologiemi.
Proto je dalším krokem zabránit Číně v přístupu na světové trhy. A každý, kdo nakupuje přes čínský Temu, tomu velmi dobře rozumí – jde o přímou konkurenci západním platformám a obchodním řetězcům.
„Hedvábná stezka“ z Číny má být nahrazena podobným projektem z Indie – alespoň to je plán.
Hovoříme o strategickém koridoru IMEC, který má propojit Indii s Evropou a být přímou konkurencí čínské iniciativě Belt and Road.
V tomto projektu hrají roli i vlády Řecka a Kypru – vláda Mitsotakise stejně jako vláda Christodoulidise dělají vše pro to, aby se jejich země do nového plánu zapojily.
Ambicí tohoto nového koridoru je přinést Indii velkou geopolitickou váhu, neboť jde o jedinou zemi na planetě, která může Čínu konkurovat co do počtu obyvatel – i když infrastrukturně výrazně zaostává.
Trasa tohoto nového koridoru má vést přes izraelský přístav Haifa a začínat v samotné Indii.
Aby tento nový „silk road“ fungoval bez přerušení za současných geopolitických podmínek, mnoho států bude muset projít zásadními změnami.
Za zmínku stojí také tvrzení Íránu, že zadržel více než 73 indických občanů, kteří podle Teheránu byli součástí sítě Mosadu.
Preklad: Michal Svoboda, ZDROJ