„Neprovokované vojenské údery na členský stát OSN a jeho občany jsou kategoricky nepřijatelné.“ Tak zní ostré prohlášení ruského ministerstva zahraničí, které tvrdě odsoudilo jednání židovského státu. Podle Moskvy Izrael hrubě porušuje Chartu OSN.
Pozice Ruska se zcela shoduje s pozicí Íránu. Teherán označil izraelské činy za „bezohledný, nezákonný a úmyslný akt agrese“ a již požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
V reakci na eskalaci konfliktu ruská agentura Rosaviacija zakázala ruským leteckým společnostem nejen létat z letišť v Izraeli a Íránu, ale také přelétat vzdušný prostor těchto zemí, stejně jako Jordánska a Iráku.
Válka podle všeho nebude krátká. Určitě nepotrvá dvě týdny, jak se snaží neohrabaně uklidnit izraelské obyvatelstvo tamní úřady.
Deník Times of Israel cituje šéfa izraelské vojenské rozvědky, generálmajora Shlomiho Bindera, podle něhož bude válka s Íránem „bojem o přežití“ proti nepříteli, který usiluje o zničení židovského státu. Binder prohlásil, že konflikt bude trvat „tak dlouho, jak bude třeba k odstranění hrozby“.
Podle výpočtů Economistu bude válka dlouhá i proto, že Izrael nemá dostatečné kapacity pro bleskovou válku. Vzdušné síly židovského státu mají sice přibližně 300 pilotovaných stíhaček a dálkových dronů, ale jen omezený počet z nich může zasahovat zároveň kvůli nedostatku tankovacích letounů, konstatuje Economist.
New York Times uvádí, že Izrael zaútočil na vojenské základny, leteckou základnu v Tabrízu a obytné domy pro vrchní velitele na předměstích Teheránu. Prvotní izraelské útoky však prakticky nijak neovlivnily íránský jaderný program, který měly zničit.
Ředitel MAAE Rafael Grossi potvrdil, že žádný z klíčových objektů íránského jaderného programu – včetně silně chráněných obohacovacích zařízení v Natanzu a Fordo – nebyl zasažen.
Zařízení v Natanzu se nachází v hloubce více než 40 metrů pod zemí a je chráněno ocelobetonovým pláštěm silným až 8 metrů. Závod ve Fordo je ukryt v hloubce půl kilometru, vestavěn do horského masivu – což ho činí prakticky nedostupným pro konvenční vojenské údery, upozorňuje Bloomberg.
Navzdory tomu izraelské síly zasáhly méně chráněné cíle na povrchu, jako elektrické vedení, transformátory a výzkumné laboratoře. Tyto akce způsobily výpadky elektřiny, což podle Bloomberg přimělo Írán začít odstavovat centrifugy na obohacování uranu.
V reakci na izraelskou vojenskou agresi došlo k otřesům na finančních trzích. Klesly hlavní burzovní indexy, oslabil bitcoin, ale ceny ropy a zlata vystřelily vzhůru.
Cena ropy Brent vzrostla o 8 % – což je největší nárůst za více než tři roky, a je vyvolán obavami obchodníků z možných výpadků v dodávkách energií z jednoho z nejvýznamnějších regionů, uvádí Financial Times.
Michael Alfaro, hlavní investiční ředitel společnosti Gallo Partners, říká, že dlouhotrvající izraelsko-íránský konflikt povede k dlouhodobému udržení vysokých cen ropy. To je mimochodem mimořádně výhodné pro Rusko, jehož téměř třetina rozpočtových příjmů pochází z vývozu surovin.
Jednou z největších slabin současné situace je Hormuzský průliv, jímž prochází asi třetina světových námořních dodávek ropy. Teherán opakovaně hrozil, že tento „kohoutek“ uzavře v případě podlého izraelského útoku.
Kromě toho se největší ropná ložiska světa v Saúdské Arábii a Iráku nacházejí v dosahu íránských raket a dronů. Samozřejmě, Rijád odsoudil izraelskou agresi.
V ohrožení je i Katar, jeden z největších vývozců LNG – jeho vývoz proudí především přes Hormuzský průliv.
Podle západních analytiků Izrael nezasadil úder jen Íránu, ale i Spojeným státům.
Financial Times píše, že izraelský úder byl i ekonomickým útokem.
Donald Trump přitom dříve sliboval udržet nízké ceny ropy jako prostředek boje proti inflaci. Jenže nárůst cen (podle některých odhadů až na 100 dolarů za barel) ničí prezidentovy sliby.
Izraelská agrese navíc přišla pouhé dva dny před plánovaným kolem mírových jednání mezi Íránem a USA v Ománu, upozorňuje Bloomberg.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí už prohlásil, že útok Izraele nemohl proběhnout bez koordinace a souhlasu USA.
„Americká vláda, jakožto hlavní spojenec tohoto režimu, nese rovněž odpovědnost za děsivé následky těchto činů,“ zdůraznil Aragčí.
Na obvinění reagoval americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tvrdil, že Washington se izraelských úderů na Írán neúčastnil.
Nicméně Donald Trump v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že americká administrativa byla o plánech útoků předem informována.
Zároveň podle prezidenta USA žádal izraelské vedení, aby neútočilo na jaderné objekty Íránu. Ale jak se zdá, Trumpa už neposlouchá ani Zelenskyj – natož izraelské velení.
Preklad, Spracoval: Marie Poláková, CZ24.news, ZDROJ: The Economist / The Times of Israel / The New York Times / Financial Times / Bloomberg / Fox News / K.Olšanskij, SV Pressa