Estonský parlament odhlasoval odstoupení od mezinárodní smlouvy, která zakazuje použití protipěchotních min, s odvoláním na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska, uvádí agentura Reuters.
V parlamentu v Tallinnu hlasovalo 81 ze 101 poslanců pro vystoupení z Ottawské úmluvy, čímž se Estonsko stalo třetí zemí EU a NATO po Lotyšsku a Litvě, která učinila takové rozhodnutí.
Tyto země, spolu s Polskem a Finskem, všechny sousedí s Ruskem a oznámily revizi svých vojenských doktrín.
Úmluva zakazuje používání, skladování, výrobu a přepravu protipěchotních min, ale Rusko nikdy nebylo členem této smlouvy a používá miny ve válce proti Ukrajině.
Ačkoliv formální vystoupení vyžaduje šestiměsíční lhůtu od okamžiku informování Organizace spojených národů a dalších členů, žádná z uvedených zemí tak zatím neučinila. Přijetí zákona v parlamentech však vytváří právní základ pro urychlené přípravy.
Nobelistka kritizuje: „Miny vytvářejí chaos, nikoliv bezpečnost“
Rozhodnutí pobaltských zemí kritizovala nositelka Nobelovy ceny míru Jody Williamsová, která tuto cenu získala v roce 1997 za globální kampaň proti minám. „Nadzemní miny neovlivňují výsledek války. Jediné, co přinesou, je chaos, který ohrožuje vlastní obyvatelstvo,“ prohlásila Williamsová pro Guardian.
Pokud Estonsko a ostatní země budou tímto směrem pokračovat, brzy budou moci legálně skladovat a pokládat miny, což by mohlo vyvolat další napětí ve východní Evropě a vnést rozkol do Evropské unie.
Preklad: Robert Pospíšil, CZ24.news, ZDROJ: Reuters / Informer