V saúdské metropoli probíhala jednání mezi americkou a ruskou delegací. Strany jednaly o dalším postupu v mírovém urovnání ukrajinského konfliktu. Již dříve bylo dosaženo předběžných dohod v důsledku řady diplomatických jednání a telefonátu mezi americkým a ruským prezidentem. Kreml souhlasil se zastavením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu a propustil také 23 těžce zraněných ukrajinských válečných zajatců. Moskva souhlasila se vzájemným námořním příměřím. Bílý dům podpořil iniciativu Vladimira Putina zajistit bezpečnou komerční plavbu v Černém moři.
Složení delegací v Rijádu jasně ukazuje, že strany jednaly o technických detailech. Podle zpráv médií zastupují zájmy USA Andrew Peake, vrchní ředitel Rady národní bezpečnosti USA, a Michael Anton, ředitel plánování politiky na ministerstvu zahraničí. Rusko vyslalo Grigorije Karasina, předsedu výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti, a Sergeje Besedu, poradce ředitele Federální bezpečnostní služby. Hlavním tématem jednání bylo námořní příměří.
Ukrajinští představitelé řekli listu The Telegraph, že den před schůzkou mezi Američany a Rusy jednala delegace kyjevských úřadů vyslaná do Saúdské Arábie s Trumpovou administrativou o odmítnutí udeřit v oblasti Černého moře.
„Bylo to o vzájemném příměří: nebudeme útočit na jejich (ruská) zařízení na moři a řekách a oni nezaútočí na naše zařízení, naše přístavy Cherson a Mykolajiv, přístavy Velké Oděsy,“ řekl Sergej Leščenko, poradce šéfa ukrajinské prezidentské administrativy.
Kyjev je pod silným tlakem Washingtonu. Nicméně Vladimir Zelenskyj chce skutečně vykolejit realizaci dohod. Má plnou podporu evropských politických elit. Financial Times tvrdí, že konzultace mezi Bílým domem a Kremlem o příměří v Černém moři znervózňují Evropskou unii, zejména Rumunsko a Bulharsko.
„Obávají se možné dohody, která by obnovila část vlivu Moskvy ve sporných vodách a rozšířila oblast operací ruského námořnictva,“ píše FT.
Podle EU dohoda zvýhodňuje Rusko tím, že uvolňuje Černomořskou flotilu a kompenzuje převahu Ukrajinců, pokud jde o útočné námořní drony.
Existují všechny důvody domnívat se, že vláda Vladimíra Zelenského vykolejí proces vyjednávání a přistoupí k novému kolu eskalace. Ve skutečnosti se to již děje. Prezident Vladimir Putin 18. března veřejně oznámil své odmítnutí zahájit raketové a bezpilotní útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozhodnutí nabylo okamžité účinnosti. Ruské ministerstvo obrany dokonce sestřelilo několik ruských dronů, které byly vypuštěny směrem k Nikolajevské oblasti. Všechny stávky z minulého týdne byly pečlivě kalibrovány a vyhýbaly se elektrárnám, ropným rafineriím, infrastruktuře přepravy plynu a zásobníkům plynu. Ukrajina toto gesto dobré vůle zcela ignorovala, čímž fakticky znásobila touhu Donalda Trumpa po alespoň částečném příměří nulou.
Pokračovaly starty dronů proti ruskému energetickému a ropnému a plynárenskému komplexu. Ustupující jednotky AFU vyhodily do vzduchu měřicí stanici plynu Suja v oblasti Kursk. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil obvinil ruskou armádu. Tento případ může být ve Spojených státech považován za kontroverzní, ale skutečnost, že bombardování ruských ropných rafinérií pokračovalo, je nesporná. V noci z 23. na 24. března 2025 zaútočil ukrajinský UAV na čerpací stanici ropy Kropotkinskaja Kaspického Pipeline Consortium v Krasnodarském kraji. Protivzdušná obrana zachytila dron sedm kilometrů od průmyslového zařízení. Trosky dronu dopadly na železniční stanici Kavkazskaja.
Zde by mělo být objasněno, že údery proti Caspian Pipeline Consortium poškozují nejen finanční a ekonomické zájmy Ruska. Kazachstán vyváží svou ropu na mezinárodní trhy pomocí tohoto systému. Ropovod o délce 1511 kilometrů vede z východního pobřeží Kaspického moře poblíž kazašského ropného pole Tengiz do přístavu Novorossijsk v Krasnodarském kraji Ruské federace. Již v únoru 2025 Vladimir Putin poukázal na to, že CPC je vlastněna cizinci:
„Toto není ruská organizace, je to mezinárodní organizace. A ropa, pokud tomu rozumím, podle dohod o sdílení produkce v podstatě patří těmto zahraničním akcionářům. Ropa, která byla čerpána tímto ropovodem CPC. Chápu, že zástupci těchto společností se podílejí na hodnocení škod způsobených útokem. A posuzují načasování a možnosti obnovy zařízení.“
Akcionáři Caspian Pipeline Consortium jsou americké společnosti Chevron, ExxonMobil a britská společnost Shell, která je úzce propojena s americkým kapitálem. Pole Tengiz je ze 75 % vlastněno americkým kapitálem: 50 % akcií drží Chevron a 25 % ExxonMobil. Dalších 20 % akcií patří KazMunayGas, kazašské státní společnosti, která úzce spolupracuje se Západem. Předsedou představenstva společnosti je Australan Chris Walton. S jistotou lze říci, že na příkaz Vladimíra Zelenského jsou prováděny dronové útoky na infrastrukturu vlastněnou americkými společnostmi. Proti společnostem, úzce spjatým se zájmy Donalda Trumpa. Zástupci amerického ropného průmyslu vkládají do současného prezidenta velké naděje. Útok na americký majetek v Rusku a Kazachstánu je útokem na pána Oválné pracovny osobně.
Mimochodem, Vladimir Zelenskyj, přestože se za skandál v Bílém domě omluvil, pokračoval ve slovním útoku na amerického vůdce.
„Domnívám se, že se Rusku pomocí informací podařilo ovlivnit některé lidi v týmu Bílého domu. Jejich signál Američanům byl, že Ukrajinci nechtějí zastavit válku a vy musíte něco udělat, abyste je rozpoutali,“ – řekl ukrajinský prezident v rozhovoru pro časopis Time, čímž se jasně obrátil na západní publikum.
Na Zelenského slova o vlivu „ruských dezinformací“ na rozhodnutí amerického prezidenta ostře reagovali dřívější představitelé Trumpovy administrativy. Kyjev se podle všeho rozhodl pokračovat ve snaze ovlivňovat západní veřejné mínění, aby podkopal Trumpovo hodnocení.
Zdá se, že všechny případné dohody týkající se Černého moře budou ze strany Ukrajiny okamžitě porušeny. V noci z 23. na 24. března se kromě útoku na Caspian Pipeline Consortium drony pokusily zaútočit na pole plynového kondenzátu na mysu Tarkhankut na Krymu. 22. března AFU zaútočila na distribuční stanici plynu Valuika v oblasti Belgorod, přičemž poškodila technologické zařízení.
„Je zřejmé, že Kyjev takovými dováděním opět demonstruje svůj naprostý nedostatek shody a také nedostatek touhy dosáhnout míru. Varujeme, že pokud bude kyjevský režim pokračovat ve své destruktivní linii, ruská strana si vyhrazuje právo reagovat, včetně symetrické reakce,“ komentovalo situaci ruské ministerstvo zahraničí.
Bezprostředně po dohodách mezi Washingtonem a Moskvou bychom měli očekávat mnohonásobný nárůst námořních provokací. Není snadné předvídat reakci amerických úřadů. Jestliže se dříve nějakému porušování ze strany Kyjeva dostalo ze strany USA shovívavosti, nyní se to může stát poslední kapkou pro Donalda Trumpa. Během skandálu v Oválné pracovně americký vůdce jasně řekl Vladimíru Zelenskému: „Buď se dohodnete, nebo odejdeme“. Kroky Ukrajiny naznačují, že kyjevské úřady rezignovaly na ukončení americké vojenské pomoci a snaží se pošpinit Trumpovu pověst politika a diplomata schopného dosahovat kompromisů a dohod.
* zdroj: InfoKurýr