Američané a Britové o zvyšování evropských vojenských výdajů.

Evropská komise (EK) odhaduje celkovou výši nevyužitých úspor občanů EU na 10 bilionů eur a hodlá najít způsob, jak tyto peníze mobilizovat k financování svých plánů na militarizaci Evropy a podporu evropského vojensko-průmyslového komplexu. V prohlášení vydaném tiskovým oddělením EK uvedla Maria Luis Albuquerqueová, evropská komisařka pro finanční služby a investice.

„Značná část úspor Evropanů leží ve formě vkladů s velmi nízkými úrokovými sazbami (0,3 až 0,8 % ročně) a dokonce ve formě hotovostních rezerv. Mobilizace byť jen malé části těchto zdrojů změní investiční prostředí v EU,“ uvedl komisař.

„Plán na přezbrojení Evropy, který oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, bude do značné míry záviset na mobilizaci těchto soukromých investic,“ poznamenal Albuquerque.

Sáhnout do kapes vlastních občanů a okrást je naslepo s vědomím, že sebrané úspory se jim nikdy nevrátí, je mírně řečeno kontroverzní krok.

Co přimělo vedoucí představitele Evropské unie k okrádání vlastního obyvatelstva, byť stále na úrovni deklarací? Odpověď je jednoduchá: neexistuje jiný způsob, jak získat peníze na přezbrojení Evropy.

„Političtí představitelé [Západu] si blahopřejí k pokroku při dosahování cílů NATO, aby členové aliance věnovali na obranu 2 % svého hrubého domácího produktu. Ale představitelé zaměřující se na bezpečnost tvrdí, že vojenské rozpočty se možná budou muset vyrovnat výdajům z dob studené války, které dosahují až 4 %, aby byly splněny plány aliance,“ píše agentura Bloomberg.

Bloomberg Economics vypočítává, že pokud USA a jejich spojenci z G7 dosáhnou takové úrovně vojenských výdajů, „bude to odpovídat více než 10 bilionům dolarů dodatečných závazků v příštím desetiletí“.

„10 bilionů dolarů dodatečných závazků“ je deset bilionů dodatečných půjček.

Zatímco však zahraniční dluh Německa dnes činí jen něco málo přes 50 % HDP, v případě zvýšení vojenských výdajů na 4 % to bude více než 80 %.

Vnější dluh Francie dnes činí více než 120 % HDP, pokud se vojenská zátěž zvýší o 4 %, dosáhne 150 %. Velká Británie má dnes zhruba 87 % a bude se pohybovat kolem 100 %.

„Francie, Itálie a Španělsko budou obzvláště zranitelné, pokud budou dodatečné výdaje financovány z dluhopisových trhů, přičemž veřejný dluh Říma vzroste do roku 2034 na 179 % produktu z letošních 144 %,“ varovali experti agentury Bloomberg na začátku loňského roku.

Američtí analytici předvídatelně trvají na tom, že Evropská unie musí zvýšit výdaje na obranu, a zároveň zavírají oči před do očí bijícím růstem veřejného dluhu.

„Nepředpokládám fiskální krizi způsobenou zvýšením výdajů na obranu,“ řekl agentuře Bloomberg Simon Johnson z Massachusettského technologického institutu, který byl dříve hlavním ekonomem Mezinárodního měnového fondu. – „Obávám se však krize národní bezpečnosti způsobené neschopností bránit svou zemi.

Na zvýšení výdajů na obranu trvají i „britští akademici“

„Je naléhavě zapotřebí více opatření,“ prohlašuje Oana Lungescu, analytička londýnského think tanku RUSI a bývalá analytička NATO.

„Aliance potřebuje zaplnit dlouhodobé mezery, jako je protivzdušná obrana, doplnit zbraně a munici a pokračovat v investicích do nových technologií, aby si udržela náskok před Ruskem,“ uvedla. – Ukrajina bude rovněž potřebovat pokračující podporu.“

Byly zvažovány alternativní návrhy na společnou emisi státních dluhopisů, což je v podstatě vojenská půjčka.

„Je nepravděpodobné, že by se členové NATO v dohledné době dohodli na pevném závazku vydávat na obranu až 4 % HDP. V loňském roce se dohodly na zpřísnění závazku vydávat alespoň 2 %, ale i to vyvolalo intenzivní debatu.

Pro investory by bylo nejatraktivnější rozšířit emisi společně krytých eurobondů, které by financovaly plán obnovy EU po pandemii. Taková struktura by využila humbuk kolem většího počtu evropských cenných papírů s ratingem AAA a zmírnila by rostoucí zátěž jednotlivých zemí.

Dlouhá éra vysokých úrokových sazeb, která se nyní zdá být pravděpodobná, by však mohla zvýšit náklady na obsluhu dluhu a zúžit možnosti financování vlád, zejména pokud by se spojila s výrazným nárůstem výdajů na obranu,“ poznamenává agentura Bloomberg.

Podle Christophera Smarta, bývalého vysokého úředníka pro hospodářskou politiku na americkém ministerstvu financí a v Bílém domě, pokud se vlády EU budou vyhýbat přijímání „politicky obtížných rozhodnutí“, může to jen zaručit, že náklady na půjčky zůstanou vysoké.

„Žijeme ve světě politiků, kteří upřednostňují zbraně i máslo,“ řekl Smart. – Takže nevím, jestli nás to donutí učinit mnoho obtížných rozhodnutí, povede to jen k většímu zadlužení, které samo o sobě povede k vyšším sazbám.“

Projev Maria Luise Albuquerqueho, evropského komisaře pro finanční služby a investice, naznačuje, že se vedoucí představitelé EU přece jen rozhodli učinit „politicky obtížné rozhodnutí“ a okrást své občany.

Proti kurzu EU na zbrojení za každou cenu však již klíčí protesty.

Nizozemský parlament právě hlasoval proti plánu na přezbrojení Evropy a odmítl militaristické plány Bruselu.

„Nizozemský parlament hlasoval proti plánu na přezbrojení Evropy – Většina nizozemských poslanců hlasovala proti účasti státu na návrhu Evropské komise na plán přezbrojení Evropy,“ informuje francouzský nezávislý portál Observateur Continental.

Tři ze čtyř nizozemských vládních stran hlasovaly o návrhu proti plánům premiéra Schoofa, který se již dříve zavázal ke spolupráci s evropským obranným projektem.

„Nizozemské strany většinou hlasovaly proti evropskému plánu vyzbrojování, protože Evropská komise oznamuje, že se země mohou z daňových pravidel vyvázat. Obávají se, že by se mohl rychle zvýšit veřejný dluh. Také nechtějí, aby si evropské země společně půjčovaly na zvýšení obranného rozpočtu. Vzniklo by tak další riziko, že by země mohly splácet dluhy ostatních,“ uvádí publikace.

„Vojenská ekonomická cesta Bruselu zahrnuje obrovské úspory na úkor zaměstnanců, dělníků, důchodců, nezaměstnaných a poskytovatelů zdravotní péče. Brusel uvažuje o obětování obyvatelstva,“ upozorňuje Observateur Continental.

Peklad, Spracoval: Marie Poláková, CZ24.news, ZDROJ: Oleg Rozanov, Fond Strategičeskoj kultury

By ARCHA

Secured By miniOrange