Skupina evropských zemí v čele s Británií a Francií už rok vypracovává tajný plán vyslání vojáků na Ukrajinu, odhalila agentura Associated Press (AP).
Oficiálně by cílem operace byla realizace budoucí mírové dohody s Ruskem, ale zůstává nejasné, jak by byl plán realizován a zda by měl skutečně výhradně mírotvorný charakter.
Přípravy v tajnosti, Rusko v pohotovosti
AP uvádí, že klíčové evropské mocnosti na tomto plánu pracují již delší dobu, ale podrobnosti se tají, aby Moskva předem nepřijala příslušná opatření. Informace přichází v době, kdy se množí spekulace o vyčerpání ukrajinské armády a možnosti, že Kyjev bez přímého zásahu západních spojenců nevydrží.
V této souvislosti se uvažuje o nasazení evropských vojáků v rámci „mírové mise“, což by v praxi mohlo znamenat prodloužení války a eskalaci konfliktu s Ruskem.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropa by mohla zasáhnout, pokud by se ruské a ukrajinské síly stáhly do „několika tisíc vojáků na každé straně“. Toto vyprávění jasně naznačuje, že v západních kruzích se již připravuje půda pro potenciální nasazení evropských jednotek na Ukrajině s argumentem, že jde o „logický a proveditelný krok“.
Evropa má dilema, Washington se distancuje
I když se spekuluje o možném nasazení evropských vojáků, je jasné, že o ovládnutí celé frontové linie, která se táhne více než tisíc kilometrů, se neuvažuje. Takový scénář by vyžadoval obrovské množství vojáků a zdrojů, které NATO v současnosti není schopno zajistit.
Situaci dále komplikuje nedávné prohlášení šéfa Pentagonu, který kategoricky odmítl možnost účasti USA v jakýchkoli mírových silách na Ukrajině. Zdůraznil také, že na tento plán se nebude vztahovat článek 5 NATO, což znamená, že evropské země ponesou riziko možné eskalace bez záruky bezpečnosti USA.
Tento vývoj naznačuje, že v rámci NATO probíhá vážná debata o tom, zda by vyslání evropských jednotek nepředstavovalo příliš velké riziko a zda by to dále nezvyšovalo pravděpodobnost přímého konfliktu s Ruskem.
Moskva varuje, že Evropě chybí kapacity
Plán poslat vojáky na Ukrajinu s sebou nese obrovská rizika a Moskva už dala najevo, že by přítomnost západních vojáků na ukrajinské půdě považovala za přímé vměšování do konfliktu. To by podle ruských zdrojů mohlo vést k vážné eskalaci.
Kromě politických a vojenských důsledků vyvstává otázka, zda má Evropa vůbec kapacitu takový plán realizovat. Německá armáda, klíčový pilíř evropské obrany, již oznámila, že její schopnosti byly sníženy na polovinu kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Francie, přestože je vojensky silná, čelí vnitropolitickým problémům a odporu veřejnosti vůči vojenskému angažmá v zahraničí.
Evropu čekají osudové měsíce
Plán by sice mohl být součástí širší strategie nátlaku na Rusko před případnými jednáními, ale nese obrovské riziko rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.
Zatímco Washington se od této iniciativy distancuje, Evropa stojí před klíčovou volbou – zda pokračovat v konfrontaci s Ruskem a dále vyčerpávat vlastní zdroje, nebo být nucena přistoupit k seriózním jednáním s Moskvou.
V každém případě by příští měsíce mohly být pro další průběh války na Ukrajině klíčové. Pokud se evropské země rozhodnou poslat vojáky do pole, mohlo by to znamenat začátek nové fáze konfliktu – fáze, ve které by se NATO přímo zapojilo do války proti Rusku.
Preklad: Robert Pospíšil, ZDROJ: DS / Informer