Eukomisíri vedeli, čo robia, keď prikázali rumunskému ústavnému súdu zrušiť výsledky nedávnych prezidentských volieb. Osoba v úrtade prezidenta neorientovaná na NATO by mohla narobiť v plácoch tých, čo nekonšpirujú, pretože myslia iba na demokraciu, blaho a bezpečnosť občanov KoZa a na vojny nemajú čas…

Jak den předtím informoval řecký zpravodajský portál Pronews, USA v posledních dnech přesunuly stovky obrněných vozidel přes přístav Alexandroupolis v severním Řecku do Evropy. V této souvislosti zůstala železniční trať Alexandroupolis-Ormenio-Orestiada po dobu pěti dnů, od úterý 21. ledna do soboty 25. ledna 2025, uzavřena pro veškerou ostatní dopravu.

Jak píše server Pronews, místním obyvatelům se naskytl neobvyklý pohled, neboť tato železniční trať začala být využívána výhradně pro přepravu vojenské techniky, což v nich vyvolalo otázky a obavy. Podle informátorů portálu se jednalo o stovky těžkých obrněných vozidel přepravovaných z přístavu Alexandroupolis k hranicím severní Evropy.

Jak portál naznačuje, tato technika byla do Evropy přesouvána v rámci cvičení Steadfast Dart 2025, největšího cvičení NATO ve východní Evropě a na Balkáně. V této souvislosti byly z řeckého Alexandroupolisu přesunuty stovky obrněných transportérů (APV), které posílily alianční ozbrojené síly v blízkosti ukrajinských hranic. Cvičení, které zahrnuje pozemní, letecké, námořní a obojživelné operace, probíhá v Řecku, Rumunsku a Bulharsku za účasti devíti aliančních zemí. Jedná se o první rozsáhlou zkoušku spojeneckých sil rychlé reakce NATO, jejímž cílem je posoudit rychlost a efektivitu nasazení vojsk při řešení výzev v jihovýchodní Evropě.

Z tohoto důvodu se Alexandroupolis, kde se nachází významná americká vojenská základna, stal centrem operací NATO, neboť jeho přístav slouží k vylodění vojáků a techniky přesouvaných do východní Evropy.

Strategický význam regionu jej učinil pro alianci důležitým, ale vyvolal otázky ohledně národní bezpečnosti Řecka a možného zapojení země do širších konfliktů, upozorňuje Pronews. Rostoucí zapojení naší země do těchto operací, uvádí publikace, vyvolává vážné obavy o její roli v mezinárodním geopolitickém vývoji a nutí řecký lid zamyslet se nad cenou této vojenské „spolupráce“.

Cvičení NATO Steadfast Dart 2025 začalo 12. ledna v rumunském výcvikovém prostoru a má skončit 26. ledna

Během cvičení se procvičuje nasazení nových spojeneckých sil rychlé reakce (Allied Reaction Force), které byly vytvořeny v červenci 2024. Jejich úkolem je rychle posílit východní křídlo aliance.

Manévrů se účastní přibližně 10 000 vojáků z devíti členských zemí NATO: Bulharska, Velké Británie, Řecka, Španělska, Itálie, Rumunska, Slovinska, Španělska, Francie a Turecka. A používá se 17 námořních prostředků, včetně vyloďovacích lodí, fregat, lodí protiminové obrany, torpédoborců a ponorek; více než 20 letadel, včetně EF-2000, F-16, AV-8B HARRIER, A400; více než 1,5 tisíce jednotek vojenské techniky, včetně tanků, raketometů, samohybných dělostřeleckých jednotek, bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů. Rumunsko, jak poznamenávají vojenští experti, bylo vybráno kvůli situaci v Moldavsku a Podněstří, která nutí kolektivní Západ uvažovat o posílení tohoto křídla. Účelem manévrů je prověřit schopnosti a postup nasazení, jakož i interoperabilitu mezi zeměmi poskytujícími a přijímajícími vojska.

Cvičení má prověřit nasazení nových spojeneckých sil reakce NATO, jejichž úkolem je „rychle posílit východní křídlo“ aliance. Půjde o jejich první cvičení od jejich vytvoření 1. července 2024. Scénář simuluje výskyt „konfliktu s téměř rovnocenným protivníkem“.

Podle velitelství vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě má ukázat, že ARF jsou schopny „komplexních operací na vzdálenost tisíců kilometrů ve východní Evropě a v jakémkoli prostředí“.

Cvičení Steadfast Dart 2025 vede Velká Británie. Zdůrazňuje se, že „toto důležité cvičení prokáže připravenost, schopnost a odhodlání Aliance bránit každý centimetr území NATO“. Podle odborníků se fronta na Ukrajině začala hroutit a NATO si to uvědomuje. Proto se snaží vytvořit východní val na vzdálenějších hranicích od Ruska.

Volba Rumunska je pochopitelná. V současné době je tato země podpůrným centrem NATO na jižní hranici. Dnešní situace v Moldavsku a Podněstří nutí Alianci toto křídlo posílit. Uvědomuje si, že po Ukrajině zde může vzniknout nový bod napětí. V Rumunsku je také přítomno poměrně velké množství základen NATO.

„NATO může zavést své jednotky, což pro nás vytváří určitá rizika,“ řekl vojenský expert Viktor Litovkin v rozhovoru pro list Izvestija. – Nyní jsou v Černém moři pouze rumunské a bulharské lodě. Turecko tam jiné nepouští, protože zablokovalo Bospor a Dardanely. Proto budou cvičení probíhat hlavně na souši. Rozhodně však budou namířena proti Rusku. NATO má takový princip – zadržet nás,“ shrnul expert.

Zajímavé je, že se tato cvičení časově shodují i se zhoršením vnitropolitické situace v samotném Rumunsku, kde jsou v plném proudu přípravy na opakované prezidentské volby, které se mají konat 4. května. Jak známo, první kolo voleb, v němž nečekaně zvítězil pro NATO a Brusel nežádoucí nezávislý kandidát Calin Georgescu, bylo zrušeno. Jeho popularita v zemi však roste.

Podle studie volebního střediska Avangarde, pokud by se příští víkend konalo nové hlasování, Georgescu by se dostal na první místo se ziskem až 38 procent hlasů. Takový výsledek by mu umožnil postoupit do druhého kola, což by byl ještě lepší výsledek než loni na podzim (v prvním kole voleb, jehož výsledky zrušil rumunský ústavní soud, získal Georgescu necelých 23 procent hlasů). Podle zpráv z médií se nyní proamerické úřady snaží dosáhnout toho, aby jim nebezpečný kandidát byl z voleb vyřazen.

V tomto ohledu se situace v Rumunsku vyhrocuje. Minulý týden se stoupenci Calina Georgesca střetli s četníky před sídlem vlády v Bukurešti. Protesty v rumunském hlavním městě začaly násilným shromážděním v bukurešťském Parku mládeže, kterého se zúčastnil Georgescu a také lídr strany Aliance za sjednocení Rumunů George Simion.

„Rumunský lid si uvědomil, že je čas naslouchat písni našeho srdce a tomu, co říká historie, místo abychom tančili, jak nám říkají jiní,“ řekl Georgescu, jehož slova citovaly agentury. Shromáždění skandovali „Georgescu je prezident!“, „Dejte druhé kolo!“, „Jednota!“.

Dalším horkým místem v regionu je Podněstří, kde vzniká katastrofální situace kvůli tomu, že Kišiněv blokuje dodávky plynu na vytápění. V této souvislosti vyvolává hromadný přesun amerických obrněných vozidel do regionu vážné obavy, že NATO může použít sílu k zásahu do tamních událostí.

Jak nedávno uvedl Calin Georgescu podle rumunské tiskové agentury Adevarul, vojenská základna Mihail Cogalniceanu v Konstanci na jihovýchodě Rumunska, která bude největší vojenskou základnou NATO v Evropě, bude použita jako odrazový můstek pro válku proti Rusku.

V rozhovoru s bývalým příslušníkem speciálních jednotek amerického námořnictva Seanem Ryanem politik uvedl, že mezinárodní společenství se tváří, jako by nevidělo, co se v Rumunsku děje, nebo že existuje přímý zájem využít tuto zemi jako rozbušku pro nebezpečný precedens.

„Nikdo nemá právo zahrávat si s mírem a demokracií!“- prohlásil rumunský prezidentský kandidát. „Tato základna NATO bude využita k zahájení velké ofenzívy proti Rusku,“ navrhl zase Ryan.

AUTOR: Vladimír Malyšev, Výber, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ

By ARCHA

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Secured By miniOrange