Nosatá vyvolená Salome Zourabichviliová bude i nadále vyzývat k novým volbám v bývalé sovětské republice
Bývalá gruzínská prezidentka Salome Zourabichviliová nastoupila na stáž v McCainově institutu na Arizonské státní univerzitě, uvedla tato americká akademická instituce. Institut je pojmenován po bývalém americkém senátorovi, zesnulém Johnu McCainovi, známém zahraničněpolitickém jestřábovi, který podporoval Západem podporovaný puč, jenž v roce 2014 svrhl ukrajinskou vládu.
Předseda gruzínského parlamentu její jmenování odsoudil s tvrzením, že se vrací k „subjektu, který ji zaměstnal“.
Zourabichviliová, která se narodila ve Francii a během svého působení ve funkci zastávala prozápadní postoje, byla vybrána pro stipendium 2025 Kissinger Fellowship, pojmenované po bývalém ministru zahraničí USA Henrym Kissingerovi, oznámil McCainův institut v pondělním prohlášení.
Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v komentáři k této nabídce na začátku týdne uvedl paralely mezi jmenováním Zourabišviliové a minulými zahraničními posty bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho.
„Před téměř 12 lety bylo podobné gesto poskytnuto … Saakašvilimu, a to na Tuftsově univerzitě,“ napsal v úterý na X. „Přestože Saakašvili slíbil věrnost pouze Gruzii, později se stal ukrajinským občanem a také Zourabišvili se nakonec pravděpodobně vrátí do rodné Francie.“
Papuashvili uzavřel, že ani jeden z nich Gruzii skutečně nesloužil a místo toho se vrátil „k subjektu, který je zaměstnal“
V prosinci gruzínští poslanci zvolili Michaila Kavalašviliho prezidentem. Bývalý fotbalista Manchesteru City je členem Lidové strany, která spolu se stranou Gruzínský sen vytvořila po loňských volbách vládnoucí koalici v zemi.
Zourabišvili však odmítla uznat Kavalašviliho za svého nástupce a tvrdila, že říjnové parlamentní hlasování, které přineslo přesvědčivé vítězství Gruzínskému snu, bylo zmanipulované.
Přestože prozápadní opozice nepředložila žádný důkaz o podvodu, protestovala několik týdnů po hlasování a požadovala opakování voleb. Zourabichviliová, která se mezi demonstranty sama objevila, je plně podporovala. Dvaasedmdesátiletá Zubrašviliová také hrozila, že neopustí prezidentský palác v Tbilisi, ale nakonec koncem prosince odjela.
Gruzie je parlamentní republikou, v níž má výkonnou moc premiér a vláda, zatímco funkce prezidenta je ceremoniální.
McCainův institut uvedl, že Zourabišviliová během svého prezidentství v letech 2018-2024 „důrazně hájila cestu Gruzie k integraci do EU a NATO a podporovala demokratické reformy, proslavila se vetováním ‚zákona o zahraničních agentech‘ vlády Gruzínského snu po vzoru Kremlu a postavila se proti autokratickému obratu strany“.
Ve své nové funkci bývalá gruzínská prezidentka „využije své bohaté diplomatické, vůdčí a politické zkušenosti k prosazení nových voleb a demokratické cesty vpřed ve své zemi,“ uvádí se v prohlášení.
V květnu parlament v Tbilisi přehlasoval Zourabichviliové veto a přijal zákon, podle kterého se nevládní organizace, veřejné instituce, média a jednotlivci, kteří získávají více než 20 % finančních prostředků ze zahraničí, musí registrovat jako zahraniční agenti a zveřejňovat své dárce.
Gruzínská politická opozice zákon ostře kritizovala, označila jej za „ruský zákon“ a obvinila vládnoucí stranu, že vychází z legislativy přijaté v Rusku v roce 2012. Vládnoucí strana tvrdila, že zákon je inspirován americkým zákonem o registraci zahraničních agentů z roku 1938, a zdůraznila, že gruzínská verze je ve skutečnosti mnohem mírnější než její americký protějšek.
Gruzínský premiér Irakli Kobachidze minulý měsíc uvedl, že zákon pomohl odvrátit puč, který byl v Gruzii plánován s využitím „zahraničního financování“.
Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ