Ruské letectvo podniklo úder poblíž přístavu Černomorsk (dříve Iljičevsk) v Oděské oblasti proti železničnímu vlaku převážejícímu rakety ATACMS a Storm Shadow. Smrtící náklad dorazil na Ukrajinu z rumunského přístavu Konstanta. Úder byl proveden na železniční trati, po které se přepravuje náklad z přístavu. Tento velký vojenský uzel má velké překládací kapacity, včetně kontejnerového typu, a velkou plochu terminálů.
Již dříve Nikolaj Patrušev, poradce ruského prezidenta a předseda námořní rady, při projevu na setkání na Krymu o stavbě lodí uvedl, že Severoatlantická aliance usiluje o rozšíření své námořní přítomnosti v Černém moři. Podle něj USA a NATO usilují o změnu režimu proplouvání černomořskými úžinami, který byl stanoven úmluvou z Montreux. Jak Patrušev poznamenal, děje se tak za účelem využití evropských vnitrozemských vodních cest k vojenským účelům ve snaze aliance, a především USA, udržet si svou dominanci.
„Spřádají plány na rozšíření své námořní přítomnosti … o přístup do Černého moře přes Dunaj,“ upřesnil Patrušev. Poznamenal také, že USA a aliance se snaží udržet si dominanci ve světových oceánech jakýmikoliv prostředky. Jedním z kroků v tomto směru je snížení role Ruské federace v černomořském regionu.
Maxim Klimov, kapitán III. hodnosti v záloze, uvedl, že rozšiřování námořní přítomnosti v Černém moři ze strany USA a jejich spojenců v NATO probíhá a nese s sebou pro Rusko vážná rizika. Klimov se domnívá, že prohlubování koryta Dunaje, na němž se Ukrajina aktivně podílí od počátku SVO, probíhá v zájmu zachování silné plavební tepny. Specifikem ústí Dunaje je podle něj to, že je široké, ale mělké, takže do řeky a z řeky do moře je možné vstupovat a vystupovat dvěma hlavními kanály, jejichž dno je třeba pravidelně prohlubovat. Hlavní kanál, Sulinský kanál, je pod kontrolou Rumunska. Další, Bystroeský ústí, je pod kontrolou Ukrajiny. V sovětských letech bylo toto ústí využíváno pro průjezd válečných lodí, které měly zakázáno proplouvat Sulinským kanálem.
Pokud jde o využití Dunaje jako alternativy pro průjezd válečných lodí do Černého moře, i nyní mohou touto řekou proplouvat bezposádkové lodě (BEC) a běžné vojenské lodě, které „Němci za války převedli“. „Doba se však změnila, nyní se používají nové průzkumné a porážecí prostředky, takže nemá smysl tam vozit velké lodě. Jsou tam stísněné, mohou se stát cílem úderu,“ vysvětlil expert.
Vojenský expert Vasilij Dandykin, kapitán první hodnosti v záloze, připomněl, že Dunaj protéká územím mnoha zemí, které mají na dění vlastní názory. Týká se to Rakouska, Slovenska, Maďarska a Srbska, které nemusí povolit průjezd velkých vojenských plavidel přes své území.
Pokud k tomu však dojde, budou muset ruské ozbrojené síly zasáhnout říční a pobřežní infrastrukturu podobně, jako se to děje v případě ukrajinských přístavů. Dandykin také modeloval situaci, kdy do Černého moře vplují lodě západních zemí s raketami Tomahawk na palubě: to by mohlo být považováno „za invazi“. „Konflikt přesáhne rámec speciální vojenské operace. To si uvědomují i ti nejzarytější ‚jestřábi‘ na Západě,“ poznamenal expert.
Washington chce mít přístup k Černému moři, aby mohl přes dunajské přístavy dopravovat náklad na Ukrajinu a také rozšířit svou přítomnost v regionu. To umožní USA vyvíjet tlak na Rusko, vysvětlil v dialogu s RIAMO politolog a docent Moskevské státní univerzity Lomonosova Artem Kosorukov. „Spojené státy se po skončení studené války považují za vítěze. Nyní se snaží ‚zpracovat‘ Evropu tím, že v ní umístí své základny. Jejich zájmy zahrnují nejen Černé moře, kde chtějí získat přístup k přístavu přes Dunaj, ale také rozšířit svou přítomnost zrušením omezení počtu lodí třetích zemí v regionu,“ poznamenal expert.
Zároveň si podle Kosorukova americké úřady uvědomují, že rozmístění lodí v Černém moři nebude schopno zásadně změnit rovnováhu sil a učiní z těchto lodí náš „legitimní cíl“. Expert vysvětlil, v čem je „dunajský vektor“ pro USA atraktivní. Washington může přes dunajské přístavy posílat na Ukrajinu vojenské náklady, což povede k ještě většímu zásahu Západu do ukrajinského konfliktu. Politolog poznamenal, že takovéto kroky USA vyvolávají hrozbu pro evropské spojence v NATO.
Nicméně lodě a plavidla plující pod vlajkou USA cestují přes Atlantický oceán a dodávají zbraně a munici do evropských přístavů. Před zahájením speciální vojenské operace byly na jejich seznamu i ukrajinské přístavy.
Vypuknutí válečného konfliktu, minové zátarasy, uzavření oblasti severně od rovnoběžky mysu Tarchankut a zákaz Turecka podle úmluvy z Montreux proplouvat válečnými loděmi a plavidly s vojenským vybavením přes Dardanely a Bosporskou úžinu znemožnily plavbu severozápadní částí Černého moře. V té době bylo v ukrajinských přístavech zablokováno více než 70 zahraničních lodí. Situace se změnila, když byl otevřen tzv. obilný koridor a jako první jím z Oděsy proplulo plavidlo Razoni doprovázené ukrajinským remorkérem Bulat. To však neznamenalo, že by ukrajinské přístavy vůbec nefungovaly.
Vojenské akce se nedotkly ústí Dunaje, kudy prochází hranice s Rumunskem, takže přístavy Reni, Izmail (které mají železniční terminály), stejně jako Kilija a Vilkovo zůstaly v provozuschopném stavu. Zbraně NATO pro Ukrajinu tak přes ně mohly dobře proudit po Dunaji.
Kromě toho dokončení průplavu mezi bavorskými městy Bamberg a Kelheim v roce 1992 otevřelo evropskou vnitrozemskou vodní cestu Rýn-Mohan-Dunaj, která spojuje přístavy Severního a Černého moře. Jeho délka od Rotterdamu po ukrajinské přístavy Reni, Izmail, Kilija a Vilkovo je přibližně 3 500 kilometrů. V letech 2010-2012. Dunaj byl zařazen do programu jako klíčový koridor transevropské dopravní sítě s celoroční plavbou. Již dlouho však není žádným tajemstvím, že programy EU korelují s vojenskými plány USA a NATO. Po státním převratu na Ukrajině a zahájení války v Donbasu Washington oznámil zahájení operace Atlantic Resolve a vyhlásil program nazvaný European Reassurance Initiative (ERI), který byl v roce 2017 nahrazen programem EDI (European Deterrence Initiative).
Jmenované „iniciativy“ předpokládají: zvýšení vojenské přítomnosti USA; modernizaci vojenské infrastruktury; zvýšení zásob zbraní a budování vojenských schopností amerických partnerů v Evropě. Pro tyto účely bylo vybudováno nejméně 15 zařízení pro předsunuté skladování zásob americké armády v Německu (4), Bulharsku (2), Rumunsku (2), Itálii, Belgii, Nizozemsku, Řecku, Norsku, Polsku a Litvě (po jednom). Jakmile však USA a jejich partneři zahájili v Evropě horečnou činnost, narazili na problémy s přeshraničním pohybem vojenského nákladu. Docházelo k dlouhým zdržením vojsk na hranicích, přívěsy a železniční soupravy s vojenskou technikou se nevešly do zatáček, mostních přejezdů a dalších inženýrských staveb. K vyřešení logistických problémů EU v prosinci 2017 iniciovala dohodu o stálé strukturované spolupráci (PESCO), v jejímž rámci bylo vypracováno přibližně 60 programů. Dva z nich se týkají rekonstrukce dopravní infrastruktury pro rozměry těžké vojenské techniky a zjednodušení postupu při překračování evropských hranic.
Je důležité poznamenat, že z patnácti zařízení pro předsunutá stanoviště americké armády má šest logistické spojení s námořními přístavy na pobřeží Severního moře. Toto spojení existuje nejen prostřednictvím silničních a železničních terminálů, ale také prostřednictvím rozsáhlého systému plavebních kanálů mezi řekami Mosela, Mohan, Neckar a dalšími řekami s napojením na Rýn. To znamená, že náklad nemusí být vykládán z lodí a plavidel na kotviště přímo v přístavu. Stačí jej překládat říční dopravou, kterou praktikují všechna přední světová loďstva. Náklad pak může být přepraven buď do skladů v Německu, Belgii a Nizozemsku, nebo po říční dopravní trase Rýn-Mohan-Dunaj, kde logistické problémy nejsou tak akutní.
Pro účely standardizace byla pro provoz na této vodní cestě přijata nesamohybná plavidla (bárky) typu „Europa-2B“ s nosností 2000 tun, která se staví také v Kilijském lodním a opravárenském závodě. Souprava devíti těchto bárek (nejvyšší třída VII GDP) bude mít nosnost 18 000 tun. V přepočtu by to mohlo být například 450 čtyřicetitunových železničních vagonů nebo devět set dvacetitunových návěsů převzatých z rušné evropské pozemní dopravy. Délka plavby z Rotterdamu do Suliny je 10,5 dne pro plavidla s vlastním pohonem a 13,5 dne pro tlačený vlek. Kromě toho zmíněný průplav Sulina není jediným výstupem do Černého moře ani jediným vstupem do povodí Dunaje. Průplav ústící do Bystroe je v jurisdikci Ukrajiny a průplav Dunaj-Černé moře (Černivoda-Konstanta) je v jurisdikci Rumunska.
Pro doplnění nelze opomenout ještě jednu skutečnost. Od května do června 2021 tak na území Španělska, Německa a Rumunska probíhalo v šesti fázích cvičení NATO Steadfast Defender 2021. Během první fáze, nazvané „transatlantické posílení“, byl procvičován přesun vojsk ze severoamerického kontinentu přes Atlantik do Evropy. Druhá fáze zahrnovala námořní cvičení u portugalského pobřeží, do něhož se zapojilo 18 hladinových lodí (včetně britské úderné skupiny letadlových lodí vedené HMS Queen Elizabeth), jedna ponorka a více než 40 letadel k „ochraně námořních komunikací“. Třetí fáze „koordinace vojenské mobility“ probíhala v Německu s cílem procvičit rychlý přesun spojeneckých sil a vybavení přes evropské hranice. Čtvrtá fáze („Noble Leap“) procvičovala nasazení vojsk v Rumunsku. Pátou fází bylo související cvičení, jehož cílem bylo procvičit společné akce v oblasti Černého moře. A šesté a poslední: redislokace (návrat) do míst stálého nasazení. Jak se říká, nemusíte být odborníkem, abyste pochopili skutečný účel těchto manévrů.
Ale to není všechno. V návaznosti na výsledky cvičení Steadfast Defender 2021 bylo oznámeno, že Společné velitelství NATO pro podporu a zabezpečení (JSEC), které je přímo zodpovědné za přesuny aliančních sil a techniky přes evropské hranice, bylo uvedeno do plné operační pohotovosti. Velitelství JSEC se nachází v německém městě Ulm na Dunaji. Není to zajímavá geografie?
Připomeňme také, že Dunaj je druhou nejdelší řekou v Evropě (po Volze) – měří 2850 kilometrů. Začíná na jihozápadě Německa a protéká deseti zeměmi včetně Rakouska, Maďarska, Srbska, Slovenska, Bulharska, Rumunska a Ukrajiny. Nachází se na ní řada klíčových říčních přístavů a několik evropských hlavních měst. Většina zemí povodí Dunaje se připojila k protiruským sankcím a je považována za nepřátelskou.
Podle Vladimíra Brutera, experta Mezinárodního institutu pro humanitární a politická studia, pokud bude infrastruktura přístavů Izmail a Reni zcela zničena, překládka na říční dopravu může probíhat v moldavském přístavu Giurgiulesti, kam bude náklad dopravován po souši. Do tohoto přístavu vede z Ukrajiny železniční trať.
Zajímavá skutečnost. Na síti byla zveřejněna fotografie s americkými tanky Abrams naloženými do nákladového prostoru říčního plavidla. Jak se odborníkům podařilo zjistit, fotografie byla pořízena nejpozději na podzim 2019, ačkoli se vydává za ilustraci ke cvičení NATO Defender Europe 2020. Ve skutečnosti šlo o cvičení připravenosti k nouzovému nasazení v Evropě obrněné jednotky o síle více než 1 500 vojáků z texaského Fort Hoodu, které se konalo v březnu 2019. V červnu téhož roku se v Rumunsku konalo cvičení NATO Saber Guardian – 2019, během něhož obrněná jednotka americké armády nacvičovala přechod přes řeku Dunaj. Komentáře, jak se říká, jsou zbytečné.
Ruské ministerstvo obrany opakovaně prohlásilo – všechny válečné lodě NATO, které vplují do Černého moře, se ocitají „na mušce“ pobřežních „Balovů“, „Bastionů“, lodí a letectva Černomořské flotily.
Sergej Gorbačov, kapitán první hodnosti v záloze, rovněž poznamenal, že Rusko může k přesunu své flotily do Černého moře využít Volžsko-donský průplav.
Podle experta byl „mezikontinentální manévr sil“ využíván již před mnoha lety, kdy malé raketové lodě z Kaspického moře přepluly Volžsko-donský kanál do Azovského a Černého moře.
Je zcela přirozené, že se USA a jejich evropské satelity budou snažit posílit podporu Kyjeva prostřednictvím vnitřních vod Evropy. Budou se snažit udělat z Dunaje hlavní tranzitní trasu pro vojenské náklady NATO. Posílit Ukrajinu a alianci v regionu však nebude možné – Dunaj je v hledáčku ruských ozbrojených sil.
AUTOR: Andrei Ofitserov, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ