Jak vypadá život v 15minutových městech, která se právě staví v Nizozemsku? Jak poznáme transformaci našich měst na inteligentní města a zejména, jak jim můžeme zabránit?
Nizozemská aktivistka Maartje van den Bergová o tom hovoří v nedávném rozhovoru pro portál KLA (video uvedené na konci článku).
Minulý týden vedla alternativní zpravodajská stanice KLA rozhovor s Maartje van den Bergovou, v jehož rámci diskutovali o „inteligentních městech“ a „15-minutových městech“ v Nizozemsku.
„Tato naše takzvaná „inteligentní města“ nebo „15minutová města“ nám v Nizozemsku prodávají jako „zelená“ a „zdravá.“ Lidé by měli žít ve svých čtvrtích, kde je vše potřebné v jejich blízkém okolí, nemusíte nikam daleko chodit a budete v nich šťastní.
Pokud budete potřebovat auto, neboť musíte jet ven ze své zóny vytvořené bez aut, budete jej sdílet s někým jiným. Mimo měst se vytvoří centra, kde si můžete pořídit auto nebo kolo,“ říká Bergová.
„Toto se nejen plánuje, ale už realizuje v mnoha malých městech a obcích po celém Nizozemsku. No a v roce 2025, tedy už za 2 měsíce, Amsterdam zavede zóny s „nulovými emisemi uhlíku“, kde kamiony a dodávky s naftovým motorem nebudou mít povolen vstup,“ uvedla Bergová.
„Zároveň se zřídí centra, kde budou uložena a dostupná auta ke sdílení.“
Minulý rok byla v Amsterdamu testována zóna bez vozů. Šest týdnů byla hlavní cesta zablokována fyzickými překážkami, které bránily vozidlům vjíždět nebo opouštět město.
„Spousta lidí bylo skutečně naštvaných, ale i skutečně vystrašených, protože sanitky nemohly projít a stalo se mnoho nehod,“ vysvětlila Bergová.
Magistrát města Amsterdam musel připustit, že jejich pilotní projekt využívající fyzické bariéry k „udělání Amsterdamu více zeleného a zdravějšího“ selhal. Místo toho se samospráva rozhodla zavést „inteligentní vstup“ do Amsterdamu. „Inteligentní vstup“ znamená instalaci kamer pro rozpoznávání SPZ-tek.
Dne 1. ledna 2025 zavede 14 nizozemských obcí zóny s „nulovými emisemi uhlíku“ a lidé dostanou pokutu, pokud vstoupí do takové zóny s naftovým nákladním autem.
Rozpoznávání SPZ-tek, také známé jako automatické rozpoznávání SPZ (ANPR), je technologie zpracování obrazu, která se používá k identifikaci vozidel podle jejich evidenčního čísla. V průběhu let místní samosprávy v několika zemích zavedly tento systém.
Jak dále řekla van den Bergová:
„To samé se děje v Německu. Zavádějí také zóny s nulovými emisemi. Dělají totéž iv Belgii, Francii, Portugalsku a Španělsku… Financování všech těchto programů s názvem Horizont 2020 pochází z Evropské unie a Zelené dohody (Green dealu). Všechny vlády EU podepsaly Zelenou dohodu, takže všechny tyto politiky uplatňují.“
Letos jsme také viděli, jak zastupitelstvo města Oxford postoupilo vpřed s tím, co nazývá „autobusové brány“. Stejně jako v Amsterdamu, i Oxford dříve pilotně testoval fyzické bariéry na vytvoření čtvrtí s nízkým provozem, které se setkaly s protesty obyvatel.
Starosta Londýna Sadiq Khan se léta pokoušel implementovat svou verzi čtvrtí s nízkým provozem s názvem Ultra Low Emission Zone (zóna s ultra nízkými emisemi), která se také setkala s odporem obyvatel. No a ostrov Man plánuje nainstalovat rozpoznávání SPZ-tek na svých vstupních a výstupních bodech.
„Ve stejné době, kdy obce a místní samosprávy instalují v Nizozemsku kamery, odstraňují parkovací místa,“ říká van den Bergová. „Už nyní je obtížné najít parkovací místa a do konce roku 2025 bude odstraněno dalších 10 000 parkovacích míst, přičemž povolení na nová se již nevydávají.“
Není to jen používání vozidel v soukromém vlastnictví, které se snaží omezovat, ne-li zcela zrušit. Inteligentní měřiče s možností dálkového vypnutí se například instalují do domácností lidí.
Nizozemská vláda v rámci přípravy na přechod z vozidel na fosilní paliva na vozidla na elektřinu staví již „domy s transformátory“.
„V nadcházejících letech bude v obytných oblastech instalováno 50 000 transformátorových domů,“ řekla van den Bergová. „A lidem se to nelíbí. Elektrické transformátory jsou hlučné a vyzařují silná elektromagnetická pole.“
Dříve byly všechny domy vytápěny plynem. Nizozemsko však bylo výrazně zasaženo zničením plynovodů Nord Stream a stejně jako v případě Německa to ovlivnilo dodávky energie v zemi.
Kromě toho van den Bergová řekla:
„Měli jsme velká plynová pole na severu Nizozemska a nyní řekli, že je zavřou. No a už i byly zavřené. Proč to udělali, když byly dodávky plynu tak evidentně přerušeny?
Chtějí učinit tento přechod, tedy energetický přechod, směrem k elektřině, i když není dostatek elektřiny na pokrytí potřeb země. Proto už dnes máme oblasti bez dodávek elektřiny.
Takové větrné turbíny dodávají elektřinu jen tehdy, když fouká vítr a solární panely jen když svítí slunce. Ale ne vždy je slunce, zejména v zimě. Takže „obnovitelné” zdroje energie jako vítr a sluneční energie nefungují a lidé si stále více uvědomují, že se nejedná o stabilní elektrickou síť.
Jelikož Nizozemsko má relativně malou rozlohu, větrné turbíny a velké solární farmy jsou blízko domovů lidí. Spousta lidí varuje před jejich zdravotními riziky,“ dodala Bergová.
Po celém Nizozemsku se budují datová centra
Na severu Nizozemska se staví velké mega datové centrum pro Google. Firma Google koupila pozemek pro výstavbu svého datového centra.
Nejenže je „přechod“ na elektrický, digitální a státní dohled vynikající řídící sítí, ale musíme si klást otázku, zda se ekonomiky neničí záměrně. Van den Bergová souhlasí:
„Je to o zničení ekonomiky. O tom je Agenda 2030. Jde o zničení naší ekonomiky. Protože tyto „přechody“, jako je digitální přechod, energetická transformace a inteligentní města, nefungují. Ve skutečnosti jde o ničení a ochuzení lidí, protože toto je podstatou Agendy 2030 a Velkého resetu.
Existuje plán nebo cestovní mapa nizozemské vlády s názvem „Národní strategie pro územní plánování a životní prostředí“. V současnosti jde o návrh. Bylo to napsáno ještě v roce 2021 během covidových lockdownů.
Zpráva říká, že Nizozemsko bude čelit naléhavým sociálním výzvám, jako je oteplování a změna klimatu, proto musíme přejít na digitální konektivitu a pro všechny dostupné bydlení, což je pro Nizozemsko skutečně velký problém. A vidíte, že naše vláda a naše samosprávy uplatňují tento nový strategický plán. A právě tady leží jedna z našich nadějí,“ říká.
A dále vysvětlila:
„Každá samospráva nebo obec si musela napsat vlastní strategii územního plánování a životního prostředí. Všechny tyto přechody a Agenda 2030 jsou v těchto nových strategiích.
Lidé tak mohou jít na radnici spolu s místními politickými stranami, které slouží našim zájmům, a mohou na radnici vystoupit a říci: „Poslouchejte, my to nechceme – solární panely na našich ulicích, nechceme transformátorové domy.“ A lidé to skutečně dělají. Chodí na radnice a protestují.“
Existuje také významné hnutí občanů za používání hotovosti. Van den Bergová vysvětluje:
„Vždy říkáme: „Nekupujte si jídlo a pití v supermarketu, ale v lokálních obchodech. Plaťte pouze v hotovosti a pokud nemůžete platit v hotovosti, odejděte. Jinak o hotovost časem přijdeme.
A opravdu to funguje, protože stále více a více míst umožňuje lidem platit v hotovosti.“
Závěr
Kromě seznamování se se strategií místní samosprávy v oblasti speciálního plánování a životního prostředí van den Bergová lidem doporučuje přečíst si dvě knihy.
První je kniha Jacoba Nordangårda „Rockefeller: Controlling the game“ (Rockefeller: Kontrolování hry) a druhá kniha Keesa Van Der Pijla „Pandemie van de angst: Opstap naar een totalitaire maatschappij“ (Pandémie strachu: Krok k totalitní společnosti?), byla přeložena i do angličtiny. Bohužel se nám nepodařilo najít, kde lze anglický překlad online zakoupit.
Autor: Rhoda Wilsonová, Zdroj: expose-news.com