Omezený jaderný konflikt zničí podstatnou část Evropy. Studie a prognózy hovoří jasně. Necelých sto miliónů lidí zemře během prvních dní konfliktu, který přerostl z konvenčního do jaderného. První na ráně bude kus naší republiky a Polska. I když ze začátku to odnesou vojenské základny a zařízení, ve finální části dojde i na velká města. Na setkání příznivců Nadace Železné opony to uvedl Ladislav Lahoda, prezident společnosti pro výzkum historického podzemí na základě výzkumného studia Princentonské univerzity.
Američané dají do miniaturizace jaderných zbraní miliardy dolarů, protože je třeba také vyměnit plutonium. Budou nové testy? Pravděpodobně ano. Ostatně, už jsme si planetu zaneřádili víc než dost, jak mj. uvádí ředitel Nadace Václav Vítovec.
„Byly zde uloženy stovky tun kovových mincí z doby Československa. Papírové se pálily. A ty kovové se pak roztavily,“ ukazuje kolem sebe v ATOM MUZEU v Míšově na hranici jižního Plzeňska a Příbramska Václav Vítovec. „A pak tu bylo uloženo 4000 ostatků vojáků wehrmachtu, kteří podle válečných zákonů mají být pohřbeni v zemi, kde zemřeli. V době sociálního imperialismu byly uskladněny někde v hale v Ústí nad Labem. Němci si po pádu železné opony vydobyli důstojnější místo, takže byli přesunuti sem a pak se rozhodlo, že budou uloženy u Chebu.“
A už se dostáváme k „jádru“. Podle Vítovce Amerika vyrobila celkem šest plutoniových bomb. „To je implozivní bomba, kterou použili na Nagasaki. Ta energie vyšla z předmětu ne větším než kovová padesátikoruna, 10,4 gramu plutonia, a proto tady kovové padesátikoruny máme na ukázku. Návštěvníci je sem dávají zcela spontánně. Slouží to k vysvětlení, že ve hmotě je neuvěřitelná energie a jen tohle se za jednu stotisícinu vteřiny přeměnilo na energii a vypařilo se 55 000 lidí v Nagasaki,“ řekl Vítovec.
„Hirošimská bomba nebyla nikdy testovaná, tedy typ této bomby. Tam v japonském městě zůstal jeden jediný dům, který postavil inženýr z východních Čech a stejnou budovu máme v Praze, to je Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvádí další zajímavost Vítovec.
„Kolik bylo nehod? Když mi bylo čtrnáct, tak Amíci ztratili bombu ve Španělsku, měla sílu mnoha hirošimských bomb. Dodnes je ta oblast nepřístupná. Amerika přiznala 39 ztracených bomb, ale podle Milana Syručka jich bylo 3000! Sověti nikdy nic nepřiznávali. Ale pokud Amerika měla tohle, tak Rusové jich měli o něco méně, protože Američané s nimi šíbovali po celém světě. Ti to měli na svém území a pak ve východním bloku. USA mají 832 vojenských základen a mají jaderné zbraně asi v 19 zemích. Proto se těch případů ztrát stalo tolik,“ vysvětluje ředitel Nadace Železné opony.
Malá, ale větší
„Teď je trend miniaturizace jaderných zbraní. Moderní termovodíková bomba, 400 Hirošim, už bude doslova malinká. To skrývá obrovské nebezpečí, že se to někomu dostane do ruky, ten vyhodí New York do vzduchu, analytici to přečtou, že jim to udělali Rusové – a jsou v sobě. To je obrovské nebezpečí.“
„Francouzi mají 59 reaktorů a vyrábí 78 procent potřeb elektrické energie z jaderných zdrojů. A nám bude dělat jadernou elektrárnu Jižní Korea, která v Evropě nepostavila jediný reaktor. Dodá jej v roce 2035. Takže na to mají dvanáct let. Škodovka postavila jadernou elektrárnu a uvedla reaktor do provozu za sedm let! Existuje 426 jaderných reaktorů, Škodovka jich vyrobila čtyřiadvacet,“ uvádí s povzdechem Václav Vítovec.