Na toto téma jako první hovořil veřejně Kennedy, který se tématem škodlivých substancí v potravě, lécích či vodě a jejich vlivu na zdraví věnuje už dlouhé roky.
I když se debata na toto téma vztahuje zejména k USA, tak mnohé škodlivé látky se nachází v potravě či životním prostředí také v Evropě – a v podstatě po celém světě – a týká se to i zmíněných endokrinních disruptorů.
Kennedy Jr. se posadil ke svému prvnímu rozhovoru s Tuckerem Carlsonem krátce poté, co oznámil, že pozastavuje svou prezidentskou kampaň a podpořil bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
V tomto rozhovoru Kennedy zopakoval myšlenky Calleyho a Casey Meanseových, sourozenců, kteří vyjadřují obavy z vystavení dětí toxickému potravinovému prostředí.
Kennedy zmínil zejména endokrinní disruptory, což jsou chemické látky v naší potravě a vodě, které mohou narušovat biosyntézu a metabolismus hormonů v těle.
Kennedy hovořil o tom, jak by špatně regulované používání těchto syntetických chemikálií v životním prostředímohlo ovlivnit plodnost, počet spermií a reprodukční vývoj
Mluvil o tom, že nástup puberty se u dětí objevuje mnohem dříve než před desítkami let a že tyto změny mohou mít trvalé dopady na duševní a fyzický vývoj dítěte.
To je pravda.
V roce 2020 analýza globálních dat zjistila, že průměrný věk nástupu puberty u dívek ve věku 8 až 13 let v USA klesá každých deset let přibližně o tři měsíce.
To znamená, že u rostoucího počtu dětí se objevují typické znaky puberty ještě před dosažením dospívání.
Expozice těmto chemikáliím začíná v děloze a může mít významný dopad na vyvíjející se plod.
Před několika lety v Austrálii produkovali dokument o „chemické polévce“ moderního života a jejích potenciálních zdravotních důsledcích.
Dokument zkoumal regulaci a testování průmyslových chemikálií v životním prostředí. Hovořili v něm odborníci z celého světa, kteří sdíleli stejné obavy jako Kennedy.
Linda Birnbaumová, toxikoložka a bývalá ředitelka amerického Národního toxikologického programu, byla velmi kritická k regulaci průmyslových chemikálií v Americe.
„V USA v podstatě považujeme chemikálie za bezpečné, dokud se neprokáže opak,“ řekla.
Birnbaumová byla obzvláště znepokojena z vystavení plodu chemikáliím. Endokrinní disruptory, jako je bisfenol A (nebo BPA), mohou procházet placentou a dostat se k vyvíjejícímu se plodu.
Vědci byli poprvé upozorněni na dopad endokrinních disruptorů na volně žijící živočichy poté, co pozorovali rozšířenou feminizaci samců ryb v anglických řekách, které byly znečištěny odpadními vodami obsahujícími biologicky aktivní estrogen.
Podobně únik chemikálií ve floridském jezeře Apopka vedl k tomu, že aligátoři vykazovali výrazně menší penisy (o 24%) a nižší hladiny testosteronu (o 70%) ve srovnání s aligátory podobné velikosti v jezeře Woodruff.
U lidí je vytváření „kauzálních“ vazeb na reprodukční změny obtížnější, ale australští odborníci říkají, že například 50% nárůst rakoviny varlat je „příliš rychlý na to, aby byl zcela genetický, a proto je pravděpodobné, že bude ovlivněn životním prostředím“.
John Aitken je světovým lídrem v oblasti reprodukční biologie se zaměřením na reprodukční zdraví samců a biologii savčích reprodukčních buněk.
Říká, že vývoj varlat v děloze je velmi „citlivým barometrem“ toxických látek v životním prostředí.
„Když chemikálie z prostředí zasáhnou varlata, ve varlatech sedí některé buňky, které jsou velmi primitivního druhu a reagují na tento signál abnormálně a způsobí vám později v životě rakovinu varlat,“ řekl Aitken.
Andrea Gore, toxikoložka z Texaské univerzity, stála v čele zprávy Endokrinní společnosti poté, co si lékaři začali všímat nárůstu reprodukčních problémů a poruch puberty a zajímalo je, zda jsou na vině endokrinní disruptory.
Dávka je rozhodující pro jakékoli toxikologické úvahy. Průmyslové studie často zkoumají bezpečnost jedné chemikálie po krátkou dobu, ale v reálném světě jsme opakovaně vystaveni koktejlu chemikálií, což činí mnoho studií irelevantními.
Ian Shaw, profesor toxikologie na univerzitě v Canterbury, řekl, že hormony fungují v nekonečně malých dávkách a dávky estrogenních chemikálií v potravinách a vodě, kterým jsou děti vystaveny, jsou v rozmezí dávek, aby měly biologický účinek.
Bruce Lanphear, profesor zdravotních věd na Univerzitě Simona Frasera, uvedl, že i nízké hladiny chemikálií, jako je olovo a zpomalovače hoření, mohou mít vliv na vývoj mozku.
Tyto chemikálie působí jako „dopaminergní toxické látky“, které narušují prefrontální kůru – část mozku, která nás dělá lidmi. Americká data ukazují, že expozice endokrinním disruptorům, jako je olovo, je spojena s 5 bodovým poklesem IQ.
„Když to vidíme na úrovni populace, dopad je fenomenální,“ řekl Lanphear.
Pokud například v USA posunete průměrné IQ o 5 bodů, povede to ke zvýšení počtu dětí, které jsou považovány za „postižené“ (z 6 na 9,4 milionu). A je zde odpovídající pokles „nadaných“ dětí (z 6 na 2,4 milionu).
„Vzorec je docela jasný,“ řekl Lanphear, který obhajoval přísnější regulaci průmyslových chemikálií.
„Měli bychom očekávat, že některé z těchto chemikálií se ukáží jako toxické, a neměli bychom již používat naše děti jako pokusné králíky, abychom zjistili, kdy jsou toxické.“
Lanphear byl donedávna spolupředsedou vědeckého poradního výboru kanadského ministerstva zdravotnictví pro nakládání s pesticidy, ale v červnu 2023 rezignoval kvůli nedostatečné transparentnosti a vědeckému dohledu agentury.
Ve svém třístránkovém rezignačním dopise Lanphear uvedl, že má pocit, že výbor a jeho role spolupředsedy „poskytuje falešný pocit bezpečí“, že Health Canada chrání Kanaďany před toxickými pesticidy.
Některé chemikálie jsou v našem těle uloženy roky, zatímco jiné mohou být metabolizovány a vylučovány rychle.
Například BPA je chemikálie s krátkou životností používaná k výrobě plastových lahví na vodu. Nevyžaduje stejné testování bezpečnosti, jako kdyby byla přidána do jídla, ale stále se vyluhuje z plastu do vody, která bude spotřebována.
Průmysl na tyto obavy reagoval vývojem plastů, které „neobsahují BPA“, ale BPA je často nahrazován bisfenolem S (nebo BPS), další neregulovanou chemikálií, která se také může z plastu vyluhovat do potravin a nápojů.
Nedávný přehled literatury naznačil, že BPS může být pro reprodukční systém toxičtější než BPA a bylo prokázáno, že hormonálně podporuje některé druhy rakoviny prsu ve stejné míře jako BPA.
Mezi vědci v této oblasti panuje všeobecná shoda, že regulátoři nedělají svou práci tím, že jednoduše čekají na „další důkazy“ o škodlivosti, než začnou jednat.
Říkají, že je nepřijatelné, abychom byli všichni vystaveni tomuto nekontrolovanému experimentu na lidech.
Budou političtí lídři jako RFK Jr. katalyzátorem změny?
K uvedenému jen dodávám, že látky mající negativní vliv na reprodukci, které lze najít v potravinách, obalech, vakcínách, pesticidech apod., považuji spíše za další „depopulační“ prostředek.
Roky se o těchto účincích ví a v podstatě nic zásadního se proti tomu nedělá…
spracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda, ZDROJ