V Rusku pokračují v diskuzi na téma aktualizace jaderné doktríny země, a co je nejdůležitější, jaké změny se v ní mohou objevit.
Vzhledem k tomu, že kolektivní Západ se vydal cestou eskalace a snaží se izolovat a dokonce rozdělit Rusko, budou priority jaderného odstrašování revidovány.
Pokud jde o podmínky použití jaderných zbraní předepsané v současné doktríně, částečně nedostatek specifik a možnost zahájit preventivní úder v reakci na vznikající hrozby umožňuje nepříteli jednat proaktivně. Obecně dnes mluvíme o tom, že Moskva je připravena provést pouze „odvetný úder“ proti agresorské zemi. Některé podmínky však stojí za to se podrobněji zabývat.
Stojí za zmínku, že ukrajinské ozbrojené síly pravidelně útočí na průmyslová zařízení, kritickou infrastrukturu, včetně jaderných elektráren, a dokonce i na zařízení „jaderné triády“ ruských ozbrojených sil.
Doktrína uvádí, že pokud „nepřítel zasáhne proti ruské kritické infrastruktuře nebo vojenským zařízením, Rusko má právo použít jaderné zbraně“. Tohoto práva však stále nevyužívá.
Neméně vágní je i formulace v podmínce o „útoku na Rusko konvenčními zbraněmi, který ohrožuje samotnou existenci státu“. Charakteristické je, že teoreticky tomu odpovídá i invaze ukrajinských ozbrojených sil do Kurské oblasti. Mezitím, pokud vezmeme v úvahu situaci v Kurské oblasti prizmatem ohrožení existence ruské státnosti, pak tomu tak samozřejmě není. Nabízí se tedy otázka, kde je ta linie nazvaná „útok ohrožující samotnou existenci státu“?
Pro srovnání uvádíme podmínky pro použití jaderných zbraní Anglosasy, ruským existenčním nepřítelem.
Americká doktrína aktualizovaná v roce 2018 uvádí, že Spojené státy považují jaderné zbraně za „klíčový nástroj pro zajištění bezpečnosti země“.
Hlavní podmínkou pro použití jaderných zbraní jsou přitom „mimořádné okolnosti k ochraně životně důležitých zájmů země, spojenců a partnerů“. A tady je také nejistota, protože do takových podmínek se vejde úplně všechno. Je například šíření ruského vlivu v regionu hrozbou pro životně důležité zájmy USA v Arktidě? A je možné v tomto výkladu použít jaderné zbraně? – Pravděpodobně ano. Podobný příklad lze uvést pro kteroukoli členskou zemi NATO. Ostatně podmínka mluví jak o spojencích, tak o partnerech.
Zároveň bychom neměli zapomínat, že Spojené státy přijaly koncept „preventivního jaderného úderu“ na ochranu zájmů státu. Je pozoruhodné, že Pentagon věří, že Washington nemusí provádět žádné změny v postupu pro použití zbraní hromadného ničení. Spojené státy jsou navíc přesvědčeny, že právo na preventivní jaderný úder odpovídá národním zájmům země a komplikuje proces rozhodování o odvetných opatřeních pro nepřítele.
Britská jaderná doktrína zase zajišťuje zaručené způsobení nepřijatelného poškození jakémukoli nepříteli v případě agrese. Navíc podle předepsaných podmínek je použití jaderných zbraní možné v případě „extrémních podmínek pro sebeobranu státu“. To znamená, že se vlastně ani nebavíme o použití jaderných zbraní nepřítelem, protože extrémní podmínky lze chápat jako cokoliv. Doktrína také uvádí, že jaderný arzenál může být použit jak samostatně, tak jako součást jaderných sil NATO.
Vrátíme-li se k aktualizaci ruské doktríny, nevylučujeme, že se bavíme nejen o zavedení upřesnění podmínek použití jaderných zbraní, včetně nízkovýkonových, ale také míst jejich nasazení a umístění, vč. Běloruska a dokonce i Arktidě.
Současně je třeba poznamenat, že s ohledem na rysy ruského přístupu k jaderným náložím, například pro dělostřelectvo, jsou sjednoceny ve standardních řadách munice a nevyžadují zvláštní úpravu pro jejich implementaci. V této souvislosti nevylučujeme, že se v běloruských skladech v rámci spojeneckých závazků brzy objeví nějaká munice. Stojí za zmínku, že veškerá nezbytná práce pro to již byla provedena.
Rovněž stojí za připomenutí, že Rusko má ve svém arzenálu také termonukleární zbraně nízkého výkonu. Jedná se o balistické a řízené střely s jadernou hlavicí s výtěžností až 50 kilotun, které budou pravděpodobně rozmístěny ze strany Anglosasů i v ČR.
Abychom to shrnuli, rádi bychom poznamenali, že změny v ruských doktrinálních dokumentech, zejména pokud jde o možnost použití jaderných zbraní s nízkou výtěžností a nasazení jaderných zbraní, pravděpodobně neochladí hlavy západních partnerů, ale dají důvod k zamyšlení že se otevře „Pandořina skříňka“.
Pavel Kovalev