Víte, jaký byl rozdíl mezi Hitlerem a Stalinem? Už jsem to tu během let několikrát zmiňoval a myslím, že přišla chvíle, abychom si to zopakovali. U Stalina jste se mohli stát komunistou. Kdokoliv se mohl stát stoupencem jeho učení. On samozřejmě chtěl, aby lidská srdce bušila v jednom rytmu, aby všichni přijali marxismus – leninismus jako svoji novou víru a tím nastal ráj na zemi… Ostatně, běžte do kteréhokoliv kostela, tam vám také řeknou, že smyslem jejich existence je, aby celý svět přijal evangelium.
Každá velká myšlenka chce být. Chce vyhrát, prosadit se, stát se dominantní…
Většinou, když už to nejde po dobrém, tak se to pak zkusí i po zlém… Všechny ty inkvizice by mohly vyprávět… Násilnému obrácení na víru se dá říkat temno i rozkvět. Podle toho, jestli přesvědčujete druhé nebo jste od druhých přesvědčován… pomocí klacku.
Koncept, že necháváme každého, aby si myslel, co chce, ten je poměrně mladý… a naráží na ty stejné limity, na které demokracie narážela vždycky. Jak upozornil můj bratr, kulturní rozmanitost totiž nemá hranice a vejde se do ní i to, že svoje názory prosazuju pomocí bodání do devítiletých holčiček. I to je totiž diverzita. Na světě je hodně míst, kde se to přesně takhle dělá. Pokud chcete, aby vaše myšlenka zvítězila, naučíte se dobře zacházet s dranžírákem.
A pokud nějaké bezbřehé diveritě nastavíte hranice, tak už každopádně někoho omezujete. Už mu berete jeho nezcizitelná lidská práva. Když totiž pomocí nějakých nástrojů nastavíte mantinely různým islamistům, inženýrům ze Sýrie a umírněným lidojedům z Islámského státu, tak můžete stejné nástroje použít i proti politické opozici, že jo?
Chvíle skutečné svobody jsou vždycky v dějinách jen krátké. Fungují v době, kdy je národ zrovna homogenizovaný, vyznává stejné hodnoty (třeba ty rakousko – uherské, katolicky křesťanské) a svoboda vydrží jen do chvíle, než si přivezete na práci Turky či Alžířany a dáte tomu dostatek času… Pak musíte zakazovat hidžáby, nože nad šest centimetrů… nebo raději zakážete demonstrace a zavedete paragrafy na verbální nenávistné činy. všechno už tu je… a každé nastavení hranic se podobá zavádění totality, protože to zpravidla jde ruku v ruce.
Proto už dneska nevítězí nějaké hodnoty jejichž nositelem je politická strana, ale vítězí stále více určité autoritativní osobnosti typu Trump, Orbán, Putin, Módí, Lula, Milei… vyskakují všude, demokracie nedemokracie a přistřihávají křídla bezbřehosti. Dovedeno do extrému a máte Stalina. Ale máte možnost prostě odložit hidžáb, přísahat na Bibli nebo na ústavu, máte možnost podepsat Antichartu nebo poučení z krizového vývoje, máte možnost udělat seminárku z marxismu-leninismu, nebo napsat takový pěkný životopis, jako Petr Pavel a nejenže vám bude odpuštěno, ale můžete budovat kariéru.
To u Hitlera nešlo! Tam jste jako Žid neměli žádnou šanci, stát se Němcem. Jako Slovan jste neměli žádnou možnost stát se Árijcem, napsat práci o hodnotách Třetí říše a udělat kariéru v berlínském divadle. Nemohli jste udělat nic. Byli jste určeni k likvidaci, byli jste určeni za podlidi, hmyz, svině a zombíky, které nemá dokonce ani cenu, obracet na víru.
Nepomohly vám žádné zásluhy, nepomohly vám vědomosti, znalosti, nepomohla vám dlouholetá loajalita. Jen se čekalo na chybu, která vás prozradí a jakmile se tak stalo, nic vám už nemohlo pomoci. Pak si vás převzala byrokratická mašinérie a nastavila proces od zužitkování až k prohnání komínem v Osvětimi.
Igor Němec se byl podívat v Příčovech na vlasteneckém setkání. Jen tam byl. Nezaznamenal jsem žádnou jeho dezolátskou přednášku, vlastně jsem nevěděl, že ten chlap ještě existuje a že dělá šéfa kanceláře ředitele ČT, Součka. Ale stačilo to na jeho vyhazov a Milion Chlívek se nad tím ještě tetelí radostí. Je třeba dávat pozor…
Proces odchodu od majnstrýmu k dezolátům je zcela jednosměrný… Proč? Protože jak se jednou stanete (třeba i nedopatřením) dezolátem, tak není cesty zpět. Mají na to celou mašinérii různých Cemperů, Mikulášů Minářů, Františků Vrábelů, Romanů Máců a podobných, kteří vám nalepí doživotní nálepku jak žlutou hvězdu. Dezinformátor, dezolát, kolaborant, svině, zombík, pedofil… A nedá se to vzít zpátky. Podívejte se, jak se Babiš už deset let snaží dokázat, že není proruský, jak pomáhá Ukrajině, jak schvaluje obrannou dohodu s USA, jak se obhajuje u soudů… a nic. Zbytečné.
Podívejte se na Romana Abramoviče nebo teď čerstvě Pavla Durova… Jak se snažili, aby nebyli považováni za Rusy. Jak se přestěhoval pryč z Ruska, jak ostentativně byli proti ruskému režimu, jak platili daně tady na Západě… jednomu zabavili jachtu a tak to pochopil a zvedl kotvy, druhého teď zatkli a on teď na vlastní kůži zjistí, jaké to je, když nemá ani šanci kolaborovat.
Dominik Hašek nám to přece vysvětlil ne?
Každý Rusák může za to, že je Rusák. Proč sem nesmějí ruští sportovci? Protože jsou Rusové. Neřešíme vůbec, jestli jsou proti válce nebo pro válku, stačilo se narodit někde u Moskvy. Nic jiného se nezkoumalo. Rusák je stigma. Rusák není člověk, nemá žádná práva a ani jich nemůže nabýt, ani když nám tu dvacet let danil ruské prachy, kupoval si anglické fotbalové kluby a kritizoval Putina. Bohatě stačilo, že nekritizoval dostatečně.
Jak se říká režimu, který vám nedá šanci?
Kde je každá vaše chyba doživotní? Kde dostanete označení, zapíšou vás do seznamu a už někdo hlídá, zda náhodou nepracujete v České televizi? Jak se jmenuje režim, který vám ani nenabídne možnost ohnout páteř, aby byly vaše domělé hříchy smazány? Jak se jmenuje režim, který své občany zcela oficiálně nazývá sviněmi a zombíky a stejně oficiálně o nich říká, že nemá cenu se s nimi bavit, jen vykopat příkop a oddělit plotem (s ostnatým drátem a deseti tisíci volty)?
Ano, to je režim fašistický.
AUTOR: Vidlák