Libanonské militantní hnutí Hizballáh v neděli ráno vypálilo na Izrael stovky raket. Předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.
Hizballáh v komentáři pro média v neděli uvedl, že hnutí vyvinulo snahu, aby jeho odveta proti Izraeli nevyvolala rozsáhlou válku. Představitel Hizballáhu řekl, že hnutí s odvetou posečkalo kvůli „politickým úvahám“, zejména kvůli rozhovorům o příměří v Pásmu Gazy. Nepřímá jednání, která zprostředkovávají Spojené státy, Egypt a Katar, se konají tento týden.
Podle propagandistického videa chtělo hnutí zasáhnout stanoviště a základy izraelské armády. To se mu však podle izraelské armády nepodařilo, uvedl server The Times of Israel (ToI). Izrael předtím podnikl na Hizballáh preventivní útok.
Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.
„Dnes (v neděli) ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.
Palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael vede od října válku v Pásmu Gazy, vítá útok Hizballáhu na Izrael. Informovala o tom agentura AFP. Také jemenští povstalci Húsíové útok libanonského šíitského hnutí uvítali, podle serveru BBC ho označili za odvážný čin a pohrozili vlastním útokem na Izrael.
„Tato tvrdá a cílená reakce hluboko do sionistické entity je fackou do tváře izraelské vládě,“ uvedl Hamás v prohlášení, z něhož cituje AFP. Jemenští šíitští povstalci svému spojenci Hizballáhu k útoku blahopřáli a označili ho za odvážný a také za „silnou a účinnou“ reakci.
„Preventivní údery“
Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.
Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.
Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.
Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.
Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.
Hizballáh v neděli oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně v neděli o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.
Navzdory izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.
Aerolinky ruší lety
Francouzská letecká společnost Air France a některé další aerolinky kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh zrušily lety do Tel Avivu a Bejrútu. Aerolinky Air France pozastavily lety do těchto dvou měst nejméně do pondělí, kdy situaci znovu posoudí, uvedla agentura AFP. Řada leteckých společností kvůli napětí v region nelétá do Tel Avivu či Bejrútu už několik týdnů.
V neděli lety do Izraele či v opačném směru zrušily mimo jiné společnosti Air France, Aegean či Wizz Air, informuje deník Haarec. Jordánský vlajkový dopravce Royal Jordanian pozastavil lety do Bejrútu, neuvedl ale na jak dlouho.
Agentura AFP napsala, že na bejrútském mezinárodním letišti byla zrušena řada letů, některé byly odkloněny do jordánského Ammánu. Bejrútské letiště leží blízko jižního předměstí libanonské metropole, v němž sídlí Hizballáh. Mezinárodní Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu přerušilo provoz krátce po páté ranní asi na dvě hodiny.
Ředitel Ben Gurionova letiště Udi Bar Oz novinářům v poledne místního času (11:00 SELČ) řekl, že situace na letišti se pomalu vrací do normálu. Letiště podle něj mělo v neděli odbavit více než 50 tisíc cestujících z 310 mezinárodních letů.
ZDROJ: The Times of Israel / ČTK