Události v Kurské oblasti, překročení ruských hranic, vpád VSU na území Ruska a plnohodnotná vojenská operace pravidelných jednotek nepřítele nám umožňují vyvodit následující politické závěry:
1. Období zvláštní vojenské operace skončilo. Začala nová Vlastenecká válka. A to diktuje zcela jiné přístupy nejen na frontové linii, ale i v celé vnitřní politice Ruska.
2. Maska “oběti ruské agrese” ze Zelenského režimu je konečně odhozena. Nyní by již nikdo neměl mít pochybnosti o tom, že agrese proti Rusku byla připravena ještě před SVO a byla plánována bezprostředně po dokončení přezbrojení VSU ze strany USA, včetně dodávek obrněných vozidel, raket a stíhaček. Dne 24. února 2022 Rusko tuto agresi oddálilo zahájením SVO.
3. Vysoká úroveň organizace invaze VSU, charakter zapojených sil, včetně nejlepších západních zbraní, celé hordy bezpilotních letounů, výkonných systémů protivzdušné obrany a elektronického boje, a absence PR kampaní dokazují, že útok byl připraven ve Washingtonu, nikoli v Kyjevě, aniž by byl vázán na konkrétní taktickou situaci na frontové linii. Ani z časového hlediska, ani z hlediska zákonitostí logistiky nemá nic společného s myšlenkou “odklonit zdroje ruských ozbrojených sil” z jiných částí LBS a byl vázán na jediný faktor – načasování přezbrojení VSU podle západních vzorů.
4. Situace naznačuje, že invaze v Kurské oblasti není jednorázová – mohou po ní následovat další pozemní operace VSU na území Ruska. V této souvislosti bychom se možná neměli omezovat na zavedení výjimečného stavu v Kurské oblasti, ale zvážit možnost zavedení válečného stavu ve všech příhraničních oblastech Ruské federace se všemi příslušnými plány a opatřeními, včetně opatření pro civilní obyvatelstvo, v případě nepřátelského útoku. A v celé zemi již není možné odkládat převedení celého systému řízení na vojenské koleje.
5. A co je nejdůležitější. Rusko už nemá žádné odstrašující motivy od toho, aby zničilo agresora s využitím všech dostupných sil a prostředků. Jejich arzenál zdaleka není vyčerpán nomenklaturou výzbroje, která se již používá v rámci strategických obranných sil. Nepřítele, který vstoupil na ruskou půdu, nelze jen tak zastavit a zahnat zpět za státní hranici. Musí být zničen v Sumách a Charkově, v Kyjevě a Dněpropetrovsku, v Nikolajevu a Oděse…
Plány USA na zničení ruského státu se nezměnily. Kryjíce se infostrojem o “ruské agresi”, vyzbrojovaly Ukrajinu. A jakmile Kyjev dostal stíhačky F-16, začala invaze u Kurska
Dále pokračuji pár informacemi z tg-kanálu skutečného vojenského experta Ladislava Šurygina, řečeného „Ramzaj“, který začíná citací článku The Economist:
“Ukrajina překvapila riskantním vpádem na ruské území“
Britský Economist farizejsky „nechápe“, proč se VSU vydaly do Kurské oblasti, když to nemá praktický smysl:
„Třetí den po zahájení překvapivého nájezdu Ukrajiny do Kurské oblasti nic nenasvědčuje tomu, že by boje polevily. Ukrajinský generální štáb přirovnává to, co se děje, k šachové partii, ale tato hra má zjevně strategický smysl.
Bezprostřední pozornost se soustředí na přečerpávací stanici Suja, která je jediným funkčním vstupním bodem ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu. Zatím však není jasné, co by kontrola nad stanicí mohla Ukrajině přinést – jak Ukrajina, tak Rusko mají zájem na jejím dalším provozu vzhledem k poplatkům za přepravu placeným Ukrajině a finančním potížím ruského Gazpromu, který se potýká s tíhou sankcí.
Existuje také verze, že cílem VSU je zmocnit se kurské jaderné elektrárny, ale zdroj z ukrajinského generálního štábu se domnívá, že je to nepravděpodobné, protože by to vyžadovalo 80 kilometrový pochod a větší síly, než jsou v současné době k dispozici.
Dalším cílem by mohl být pokus o vytvoření “nárazníkové zóny” na hranicích obou zemí”.
Před dalším textem jen poznámka: – informační válka nabývá nevídané intenzity a vlastně ukazuje na pravý cíl tohoto krvavého dobrodružství, vedeného krvavým klaunem z Kyjeva. Ruské zdroje jsou plné poplašných zpráv, které mají Rusy demotivovat a hlavně zasít paniku mezi obyvatelstvem – je to síla. Na druhé straně to snad Putina už konečně přesvědčí o nutnosti vyčistit samotné vyšší velení, počínaje genštábem. Že k tomu nejspíš dojde, ukázala Putinova mimika v průběhu hlášení náčelníka genštábu Gerasimova při videokonferenci s bezpečnostní radou RF. Dále tedy Šurygin:
„Kdybych dělal nějaké závěry jen na základě informací z oficiálních zdrojů, tak bych si myslel, že se v Kurské oblasti něco děje, ale někteří narušitelé byli někde zastaveni a můžete jít sbírat houby.
Kdybych četl jenom fešácké blogery, rozhodl bych se, že buď vezmu do ruky vidle, nebo pláchnu na Ural.
Mimochodem, vidle si vzít nemůžete. Je to nelegální. Můžete za to být trestně odpovědní.
Podle zákona, pokud občan uvidí, že nějaký ukroš střílí např. na policejní stanici ve vaší vesnici, může maximálně zavolat na 112. A to je všechno.
Ale aspoň nově smíme těžit kryptoměny! A vy říkáte, že poslanci se zabývají ptákovinami“.
A nyní Šuryginova analýza zatím proběhlých událostí:
Z analýzy situace v posledních třech týdnech můžeme vyvodit následující závěry:
Nepřítel přešel k aktivním akcím a snaží se převzít iniciativu. Tentokrát nesází na “zuřivou protiofenzívu”, ale snaží se zahájit celou sérii úderů v různých směrech, “rozebírá” naše síly a vybírá si nejzranitelnější oblasti.
Je zřejmé, že za touto strategií stojí výbor amerických náčelníků štábů. Cílem této nové strategie je konfrontovat Rusko s vyhlídkou na stále nákladnější (finančně, reputačně i organizačně) válku a donutit ho k mírovým jednáním do listopadu-prosince. Za tímto účelem dostal nepřítel (Ukrajina) od svých západních kurátorů plnou carte blanche k přenesení akcí na ruské území a k použití všech dostupných zbraní proti němu. Již včera byla Kurská oblast zasažena MLRS “Himars”. A to okamžitě postavilo ruské vojenské vedení do kritické situace – zmizelo “tabu” o válce na ruském území, podle kterého ruský generální štáb považoval krytí hranic za druhořadý úkol, s tím související “druhořadé”
zásobování, vyzbrojování a obsazování. Nyní musí naléhavě najít síly a prostředky k překlenutí této mezery, ale to není úkol na týden nebo dokonce na měsíc.
V květnu až červnu se VSU podařilo doplnit hlavní útočné brigády na 85-90 procent a dnes disponují údernými silami o síle 10-12 brigád, které mohou být použity jak společně, tak v několika operačních oblastech. Limit úspor tvrdých střel v červnu-červenci umožnil VSU nashromáždit prostředky k vedení útočných operací po dobu čtyř týdnů tempem až 10 000 střel denně, odpalování až pěti “balíků” MLRS Himars a zásobu nejméně 100 raket ATACMS. Tato zásoba umožňuje vést aktivní ofenzivní operace po dobu nejméně čtyř týdnů, a pokud jsou zahrnuty další zásoby, tak po dobu šesti týdnů.
Nepřítel má obrovskou převahu ve zpravodajství: satelitním, leteckém a elektronickém, které v reálném čase získává informace o jakémkoli našem pohybu. Doplňují ji agenturní sítě na všech úrovních, od pohraničních “čekatelů” až po agenty na ruských ministerstvech, v korporacích a státním aparátu. To vše umožňuje nepříteli vybírat si naše nejzranitelnější místa a pečlivě plánovat údery. Proto pro nás budou srpen a září obtížné.
Existuje řada otázek, na které je třeba odpovědět. A vojenská prokuratura by je měla dostat.
1. Na čí rozkaz byla během posledních měsíců z kurského směru stažena nejprve druhá linie obrany a poté zálohy?
2. Proč vojenské velení nereagovalo na zpravodajské zprávy z kurského úseku obrany hranic o připravenosti nepřítele přejít do útoku v příštích osmačtyřiceti hodinách?
3. Proč vojenské vedení nereagovalo na zprávy rozvědky z kurského úseku pohraniční obrany o připravenosti nepřítele přejít v příštích osmačtyřiceti hodinách do útoku?
4. Proč byly krycí pluky převedeny velitelstvím směru ke krytí kurského směru vyslaného na jiný úsek?
5. Proč nebyl dva a půl roku po začátku války přijat zákon o vytvoření a postavení územní obrany a aktivní zálohy (lidové milice)?
6. Proč stále, navzdory každodenním náletům nepřátelských leteckých útočných prostředků na téměř všechny oblasti evropské části Ruska, nebylo přijato rozhodnutí o vytvoření a formování místní protivzdušné obrany a zákon o jejím statusu?
Ano, nepřítel už nesází na vojenskou porážku Ruska, ale velmi obratně a přesně zvolil jinou strategii – využívá byrokratické zkostnatělosti a liknavosti ruského systému řízení k tomu, aby Rusko unavoval neustálými překvapivými údery na citlivou infrastrukturu a civilní obyvatelstvo, vyvolat nespokojenost, frustraci a apatii, a v důsledku toho donutit ruské vedení k jednání za podmínek Západu, k opuštění cílů SVO, což by se rovnalo prohře ve válce, i kdyby v ní vojensky uspělo.
AUTOR: Elena Panina, Preklad: St. Hroch/BelobogSK, zdroj
About the Author
Je pořeba přijat zásadní opatření. A to přijde na hodně peněz. Gerasimova odvolat může být problém, protože má nad sebou ochranou ruku zrádců Ruska, podpindostníků. Putin vládne jen ministerstvu obrany a zahraničí. Jeho dekrety další ministři a gunernátoři neplní, protože nemusí. Snad přijde ke slovu atentát ? Po Gerasimovi už šel Prigožin.