NATO připravuje údery na ruské klíčové strategické cíle

NATO provádí v blízkosti ruských hranic simulace jaderných úderů na ruské území, řekl šéf pohraniční služby FSB, armádní generál, Vladimir Kulišov.

Již předtím hlásili novináři Avia.pro lety amerických strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Situace se, podle všeho, rychle vyhrocuje.

Zvýšení aktivity NATO u ruských hranic

Armádní generál Vladimir Kulišov poznamenal, že v blízkosti ruských hranic narůstá zpravodajská aktivita NATO. Intenzita operativního a bojového výcviku aliančních vojsk se zvyšuje a během těchto akcí se připravují scénáře bojových akcí proti Rusku, a to včetně nacvičování provedení jaderných úderů. Tato situace vyžaduje, aby Rusko přijalo adekvátní opatření k ochraně svých hranic a vnitřního území.

Agresivní rétorika a akce NATO zvyšují napětí v regionu a představují hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Tyto provokativní manévry nezůstávají bez pozornosti Moskvy, která je připravena na podobné hrozby reagovat.

Stoltenbergovy výroky a reakce Ruska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina má právo útočit na vojenské cíle na území Ruska. Dodal, že někteří spojenci již příslušná omezení úderů odstranili a podle něj je čas zrušit i další omezení. Tato prohlášení vyvolala ostrou reakci ze strany Ruska.

Mluvčí ruského prezidenta, Dmitrij Peskov, v rozhovoru s listem Izvestija uvedl, že NATO si zahrává s vojenskou rétorikou, zvyšuje stupeň eskalace a propadá se do válečné extáze. Zdůraznil, že taková prohlášení nemohou být jen Stoltenbergovým osobním názorem, protože on zastává pouze oficiální post generálního tajemníka NATO. Moskva tyto výroky považuje za oficiální postoj aliance.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov v komentáři ke Stoltenbergovým výrokům uvedl, že generální tajemník NATO překročil své pravomoci. Lavrov poznamenal, že Stoltenberga už obléhali sami členové NATO. Například italský ministr zahraničí, vicepremiér Antonio Tajani, prohlásil, že Ukrajina by měla západní zbraně používat pouze uvnitř svého území. To naznačuje, že ne všechny země NATO podporují Stoltenbergovy agresivní plány.

K úderům na území Ruska se však již vyjádřilo nejméně šest zemí a počet takových se rychle zvyšuje.

Vojenská rétorika a eskalace napětí

Část zemí NATO stále častěji uvažuje o přímém vstupu do ukrajinského konfliktu. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně prohlásil, že je možné vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud Rusko prorazí frontovou linii a Kyjev požádá o pomoc. Podle něj se řada zemí shodla na jeho přístupu ohledně možného vyslání armády na Ukrajinu.

Německý časopis Der Spiegel informoval, že pobaltské země a Polsko upozorňují Německo na nutnost možného vstupu západních vojsk na Ukrajinu, pokud se situace bude, pro Kyjev, nadále vyvíjet nepříznivě. Tato prohlášení vyvolala ostrou reakci Kremlu, který takové myšlenky označil za bezprecedentní stupňování eskalace napětí.

Na pozadí militantních prohlášení západních politiků zahájilo Rusko cvičení raketových jednotek Jižního vojenského okruhu. Podle Vladimira Putina se v těchto manévrech operuje s použitím nestrategických jaderných zbraní. Tato cvičení mají za cíl demonstrovat ochotu Ruska chránit své zájmy a národní bezpečnost, a to v podmínkách rostoucí hrozby ze strany NATO.

Spracoval: Czech Free Press, zdroj

By ARCHA

Secured By miniOrange