Lidstvo za svou existenci prošlo bouřlivým vývojem, nicméně poslední roky dle mnohých indicií svou rychlostí překonávají vše, co tu dosud bylo. Přestože z historie tušíme jistou pravidelnost, která určuje vzestupy i pády vyspělých kultur a národů, jsme nepoučitelní a svůj konec si doslova přivoláváme.
Jsme svědky nebývalého rozkvětu idiocie
Představa dosažení bodu, kdy můžeme ovlivňovat chování planety, je ukázkou naivity. Pokusy ovládat počasí mohou zapříčinit přesně opačný efekt, než ke kterému byly předurčeny. Přesto úvahy o možných lokálních úpravách mají určitou logiku, jen lidem požadujícím po přírodě přizpůsobení se často unikají možné důsledky. Jestliže se naruší jakákoliv rovnováha, dojde k řetězení událostí s možným kolapsem systému. Ten je planetě Zemi vlastní miliony let a dosud ho mohly narušovat pouze přirozené události spojené s existencí vesmíru či fyzikálních zákonů. Nyní vstoupil do hry člověk nemající respekt k ničemu.
Jestliže jsme před pár měsící diskutovali o existenci chemtrails, teď už se bavíme o jejich složení. O jejich používání pochybují už jen naivní obhájci kondenzačních par za letadly. Těm vůbec nevadí, že se azurově modré nebe nad Evropou téměř vytratilo a nepřesvědčí je ani geometrická pravidelnost oblačných úkazů na nebi. Nejsme obhájci konspirací, ale mimo zadívání se na zvláštní oblohu nás zaráží i množství respiračních nemocí, alergií a prachu ulpívajícího na všem venku i v domácnostech. Došlo to tak daleko, že se v našich podmínkách bílé oblečení stává nenositelné, respektive je denně expedováno do pračky, auta můžete mýt obden a hospodyňky by k tomu jistě řekly také své. Nemocnost dětí je doslova šílená, čemuž dost možná napomáhá i očkovací hysterie, jejímž důsledkem je často mnohem horší imunita, než jakou měly předešlé generace.
Ovlivňování počasí jde v podstatě ruku v ruce se snahou působit na lidskou genetiku a zdraví. Jen se nám vše zvrhnulo. Klima se zhoršuje, i když rozhodně ne kvůli spalovacím motorům automobilů. Vládnoucí třída natolik tápe tak, že jí nevadí změny názorů, mezi nimiž uplyne krátká doba. Jednou podporuje výsadbu stromů, aby vzápětí popřela jejich význam. Podobné je to se zvířaty, kdy některá chrání a snaží se navýšit jejich stavy, ale příbuzné domestikované druhy by nejradši omezila natolik, aby je lidí nemohli chovat. A tak buvol v Africe nevadí, ale kráva v Evropě má vysoké emise. Co se týká zdraví, covidová šílenost hovoří za vše a pokusy na široké veřejnosti dávají za pravdu těm, kteří hovoří o násilném snižování stavu lidstva na planetě.
Spalovací motory u evropských aut vadí, ale nové lodě opouští loděnice bez ohledu na to, jak výkonné agregáty a spotřebu mají. Elity létají soukromými letadly, vzduchem se přepravují expresní dodávky zboží, obloha připomíná dálnici, ale tupcům v EU překáží nejen mohutné dvanáctiválce přinášející radost uživatelům, ale i litrové tříválce v pidimotůrcích. Elektroauta ale v klidu dobíjí neekologickými zdroji včetně dieselagregátů. A to nehovoříme o válečném průmyslu a jeho průvodním jevu, tedy válkách. V nich je vše smazáno a produkce CO2, těžkých kovů a devastace krajin jsou náhle neaktuálním tématem. Ignorace důsledku použití jaderných zbraní je už jen další ukázkou ztráty logiky a schopnosti uvažovat. Touha po válčení se blíží vrcholu a za úsměvné lze považovat vyhlášení jedné strany neuznávající hlavu protivníka zvolenou mnohem demokratičtěji, než tomu je právě tam, kde se demokracií ohání nejvíce. Bruselští kmáni, třeba se zblázněte, ale Putin je prostě ruský prezident stejně, jako Lukašenko běloruský. A jednat s ním jednou budete muset. Možná z dost podřízené pozice.
Klima je jen jedním z uměle vytvořených problémů
Dalším je politizace života a hledání nepřátel. Západ se přeměnil z prosperující společnosti postavené na ekonomickém základu a fungování v ideologickou říši zla postrádající smysl pro realitu. Na prvním místě je stále zisk, ovšem nyní už za každou cenu. Nejbohatší z bohatých si uzurpují ničím neohraničenou moc a jejich přístup k ,,podřízeným“ vrstvám připomíná totální absolutismus. Hrají svou mocenskou hru, navzájem si nekonkurují a mají rozdělené sféry, v nichž vládnou. Zbytek lidstva považují za zdroj výdělku a bez náznaku ostychu ho terorizují.
Vrchol společenské pyramidy je zahalen neproniknutelnou mlhou, vidíme jen různé sluhy, jakými jsou Gates, Soros, Rothschildové, Rockefellerové a političtí či umělečtí poskoci, ale o těch nejmocnějších se plebs nic nedozví. Nefigurují v žádných žebříčcích bohatých a schopných, jsou prostě v nedohlédnutelných výškách a žijí na pomyslném Olympu. Žabomyší války typu voleb a divadla kolem tzv. demokracie mají dávno vyřešené a podchycené. Jejich moc se projevuje náhlými změnami chování i takových ,,kapacit“, jakými byla či jsou Merkelová, Fiala, případně teď nedávno ohledně ochrany jižní hranice USA a “pomoci“ Ukrajině Trump. Jsme svědky politických veletočů a her, které nedokážeme ovlivnit, nebo jen minimálně. A když se přidá snaha i naprosto primitivních tupců zakazujících dosud běžnou předvolební besedu či koncert hudební skupiny mající blízko k vlastenectví, uvědomíme si, jak nesvobodný život máme.
K devastaci společnosti pak už chybí jen rozpad rodin a společenství
Od toho tu je opět a po několikáté gender. Vzestup homosexuality a zneužívání dětí postihnul starověké říše, katolickou církev a nyní i současnou generaci. Jde jen o další závěrečnou fázi určité civilizace, ovšem s tím rozdílem, kterým je schopnost té nynější se navzájem definitivně se vyvraždit. Lidstvo je tak možná blízko svého konce, ale také může jít jen o jeden z historických kotrmelců. Jisté na tom všem je, že život na naší krásné planetě přestává být k žití. A to jsme ještě nezmínili teorie o jiném jejím tvaru, které se nyní jako lavina šíří částí veřejnosti. Ztráta lidské soudnosti je prostě evidentní.
AUTOR: Jindřich Kulhavý, zdroj