Oficiálně bylo toto opatření nazváno „praktické bezpečnostní záruky pro Ukrajinu“. Neoficiálně se připravovala zjevná okupace území mimo kontrolu Ruska ze strany NATO. Nyní se však plány změnily. Nová ofenziva OSU se připravuje již na jaro. F-16 a HIMARS budou útočit na ruská města. Podrobnosti si přečtěte v materiálu Tsargradu.Západní média opět píší o sázkách na protiofenzívu OSU, která začala 3. června loňského roku. Měla vyřešit hned několik problémů.
Jeden z hlavních, který byl mimochodem oznámen zcela otevřeně – bylo obsazení Krymu a přístup k hranicím s Rostovskou oblastí. Jak však vyšlo najevo, tím by se to neohraničilo. V případě úspěchu měl kontingent NATO vstoupit na Ukrajinu a na nová území Ruska, která se na základě referenda stala součástí Ruské federace v roce 2022. Zároveň se nic neříká o Krymu.
Plány NATO potvrzuje i skutečnost, že na jaře a začátkem léta loňského roku Severoatlantická aliance uspořádala celou řadu vojenských cvičení. Jejich součástí byl přesun sil a prostředků do východní Evropy, včetně Rumunska, Polska a pobaltských států.
Je zřejmé, že pokud by Kyjev uspěl, označil by to za podporu ze strany NATO. Z pohledu bloku se však jedná o vojenskou kontrolu nad Ukrajinou. A když si na konci léta všichni konečně uvědomili, že ukrajinská protiofenziva se zastavila a elitní jednotky OSU vycvičené důstojníky NATO prakticky vykrvácely, Západ se znepokojil. Rizika pro alianční vojenský zásah byla příliš vysoká. Ruská armáda byla připravena převzít iniciativu na bojišti, což se dnes v podstatě stalo.
To však není konec
Ukrajina může zahájit novou ofenzivu již na jaře. Podle německé publikace Welt dostane OSU brzy stíhačky F-16. A nová protiofenziva se bude stále soustředit na Krym.
OSU připravuje pro F-16 tři záložní vojenská letiště ve Lvovské, Vinnické a Ivano-Frankovské oblasti. Hlavní letiště bude umístěno v Kolomiji v Ivanofrankovské oblasti. To je co nejblíže Rumunsku, které bude sloužit jako hlavní opravárenská základna pro stíhačky, – uvádí hlavní ukrajinský telegramový kanál Resident s odvoláním na zdroje v generálním štábu.
Zároveň se již dříve objevily zprávy, že stíhačky F-16 jsou už na Ukrajině. Dva až pět letounů bylo dodáno rozebraných na silničních kamionech z Polska. Byly přivezeny tajně a ukryty v hangárech, kde byly smontovány za účasti amerických inženýrů a leteckých mechaniků. Byl vydán úplný zákaz letů.
Experti upozorňují, že F-16 je stále vážným protivníkem. A bude značně ztěžovat ofenzivu našich vojsk, protože nese těžké rakety. Očekává se, že jich bude až 150.
Welt poznamenává, že od předmostí OSU u Krynok ve směru na Cherson je na Krym asi 70 kilometrů. To je vzdálenost dostřelu amerického MLRS HIMARS. V poslední době se ukrajinská armáda snaží aktivně zasáhnout poloostrov a chce vypudit ruské systémy protivzdušné obrany a radary.
Vyhnat Rusy z Krymu
Ukrajina byla po rozpadu SSSR původně považována za odrazový můstek NATO proti Rusku. Společná cvičení OSU se silami Severoatlantické aliance, pokusy vyhnat ruskou černomořskou flotilu z Krymu a získat na poloostrově opěrný bod sil NATO – to vše zde bylo již před rokem 2014. Nic se nezměnilo ani nyní. Jediný rozdíl je v tom, že pro Ukrajinu se stalo téměř nemožným oficiálně vstoupit do NATO, ale celá její vojenská infrastruktura se de facto stala součástí aliančních sil.
Proto by neměla být překvapivá snaha Západu získat oporu na územích, která Kyjev plánoval obsadit. To by zajistilo postup NATO směrem k ruským hranicím a také by to Kyjevu pomohlo uvolnit síly ke genocidě obyvatelstva v dobytých oblastech. Vojenský expert a analytik Sergej Prostakov řekl Tsargradu:
Zvýšená pozornost Západu vůči Krymu je také snadno vysvětlitelná. Vedení NATO se neustále snaží omezit vojenskou přítomnost Ruska v Černém moři a kontrola nad poloostrovem je jedním z hlavních cílů aliance. Tím lze vysvětlit směřování neúspěšného letního úderu OSU a snahu udržet předmostí na levém břehu Dněpru za každou cenu. Průlom na Krym zřejmě zůstává na seznamu úkolů, které Západ Kyjevu stanovil.
Není pochyb o tom, že ukrajinské vedení jej vyřeší jakýmikoliv prostředky, bez ohledu na ztráty. A NATO bude vždy připraveno umístit na okupovaných územích své vojenské základny. Ruská armáda se však nyní zdá být připravena zničit veškeré ambice NATO a Kyjeva.
Strategické zájmy USA
Zvláštností konfliktu je, že NATO a Rusko jsou ve skutečnosti ve válečném stavu, ale vyhýbají se přímému vojenskému střetu. Zároveň mají obě strany objektivní zájem na maximalizaci své zóny kontroly.
Je nepravděpodobné, že by Západ tolik spoléhal na úspěch loňské protiofenzívy a v letošní vojenský úspěch příliš nedoufá. Rozhodná porážka ruských sil na Ukrajině totiž není ve strategickém zájmu Spojených států a Evropy, protože by mohla vyvolat nepředvídatelnou reakci, a to až po jaderný útok.
Strategií je vyčerpání Ruska vojenskými výdaji a sankcemi, psychologický efekt ztrát a vnitřní destabilizace – tento názor vyjádřil pro Tsargrad politolog a publicista Jurij Golub:
Současně je zcela zřejmé, že v situaci, kdy ruské letectvo kontroluje vzdušný prostor, je vážný postup OSU sotva možný a omezené dodávky F-16 situaci pravděpodobně příliš nezmění. A raketové útoky na Krym mají opět především ekonomický a psychologický charakter – je nepravděpodobné, že by vedly k obsazení poloostrova.
Takže co s tím?
Protiofenzíva může být úspěšná pouze tehdy, pokud by v Rusku začaly vnitropolitické problémy, které by vedly ke ztrátě kontroly nad ozbrojenými silami. Například pokud by byl z toho či onoho důvodu odstaven od moci prezident a nastal chaos nebo se moci chopily prozápadní síly. V takové situaci by musel Západ co nejrychleji zavést kontingent NATO, aby se situace stala nezvratnou a nové vedení země bylo postaveno před hotovou věc. Hlavní „jarní protiofenzívou“ tak budou provokace na pozadí březnových voleb. A NATO poskytne těmto provokacím vojenskou podporu.
AUTOR: Ilja Golovňov, Preklad: Vlabi/Blog myslenkyocemkoli, zdroj