VYPROVOKUJÍ ANGLIČANÉ TŘETÍ SVĚTOVOU VÁLKU? Londýn pomáhá sabotérům ve vzduchu i pod vodou
KONSTANTIN OLŠLANSKIJ přináší důležité informace o snaze „ruským komplexem“ posedlého britského námořnictva rozšířit probíhající válku USA a NATO proti Rusku na Ukrajině také do vod Černého moře, což může vést k vystupňování krize do nekontrolovatelných rozměrů
Velká Británie se připravuje vyslat královské námořnictvo do Černého moře. Oznámil to první námořní lord – šéf námořnictva admirál Ben Key v Královském institutu pro obranné studie v Londýně. Senzační prohlášení admirála jako první citovalo vydání deníku Mirror. Britské minolovky budou údajně sloužit k odstraňování min položených ukrajinskými a ruskými námořníky. Je však naprosto skandální, že by to měli dělat námořníci členského státu NATO.
Britské provokace se stupňují
Válečné lodě NATO v současnosti nemohou vstoupit do Černého moře kvůli nejpřísnějšímu zákazu Turecka. Zákaz se vztahuje na válečné lodě plující pod jakoukoli vlajkou včetně ruských. Je zde tedy otázka: Jak chce admirál Key přesvědčit prezidenta Recepa Erdogana, aby britské minolovky nechal proplout?
Ve skutečnosti však Britové již dlouho budují svou vojenskou přítomnost v Černém moři. Londýn daroval ukrajinskému námořnictvu dvě 600tunové minolovky třídy Sandown – HMS Grimsby a HMS Shoreham, které již byly přejmenovány na Černigov a Čerkasy.
Velení Královského námořnictva se již ani netají tím, že na Ukrajině působí britští námořníci, píše Mirror. Podle oficiální verze cvičí Ukrajince v „odhalování a bezpečné neutralizaci min a jiných výbušných zařízení“. Jenže je zcela jasné, že nejde jen o odminování, ale především o instalaci nových min.
Sabotáže kyjevského režimu v Černém moři zapadají do logiky NATO. Admirál Ben Key otevřeně prohlásil: „Spojené království pokládá za nezbytné, aby Rusko obnovilo dohodu o vývozu obilí. Během jejího trvání bylo z ukrajinských přístavů vyvezeno 33 milionů tun nákladu. Z toho 26 milionů tun tvořila kukuřice a pšenice.” Hlavními příjemci potravinového nákladu z Ukrajiny ovšem nebyly „nejchudší země světa“, jak vědomě lživě uvádí admirál Ben Key.
Všechno zhltnou evropští obchodníci
Belgie obdržela 600 tisíc tun, Portugalsko více než 800 tisíc tun, Itálie a Nizozemsko po 2 milionech tun a Španělsko 6 milionů tun. Jsou to významní evropští obchodníci s obilím, kteří mají hlavní zájem o obnovení dodávek. Teprve oni pak s velkými zisky „prodávají obilí chudým zemím v nouzi“.
Od července se přes Černé moře z přístavu Oděsa podařilo přeplavit jen čtyři lodě. Obilí však stále putuje výhradně k evropským spekulantům, píše publicista Pierre Husky v článku pro World Crunch. Náklad putuje přes deltu Dunaje do Rumunska přes ukrajinské přístavy Reni, Izmail a Kilija, které jsou ovšem již značně poškozeny údery ruského letectva.
Překládka v přístavu Reni vzrostla z 1 milionu tun ročně na více než 1 milion tun měsíčně! Náklad z ukrajinských říčních přístavů, jakož i nákladní auta a vlaky již tvoří 25 % překládky přes rumunský přístav Konstanca. Zboží se zde putuje na nákladní lodě, které bezpečně plují přes Bosporský průliv.
Obilí? Ne, zbraně!
Očekává se, že podíl ukrajinského nákladu se zvýší na 4 miliony tun měsíčně. Rumunský premiér Marcel Ciolacu po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmygalem oznámil plán zvýšit přepravu ukrajinského obilí přes Rumunsko o 60 %. K dosažení tohoto cíle Ciolacu oznámil plány na zdvojnásobení kapacity přístavu Konstanca.
„Investuje se do kanálu Sulina,“ řekl rumunský premiér, přičemž měl na mysli hlavní rumunskou vodní cestu, která vede přes deltu Dunaje. Kromě toho Kyjev prohloubí kanál Bystroe, který se nachází v chráněné oblasti delty Dunaje. Rumunsko již dlouho spolupracuje s Kyjevem na vylepšení dunajského koridoru, který byl dříve opomíjen, protože byl méně vhodný než cesta přes Černé moře.
Zatímco v Černém moři mají ruské válečné lodě zákonné právo kontrolovat všechny lodě plující do ukrajinských přístavů, na Dunaji tak činit nemohou. Takže pod civilní vlajkou v Reni nebo Izmailu může zakotvit vojenská loď s těžkou technikou, píše El Pais. Koneckonců, právě přes rumunské území na cestě na Ukrajinu přecházejí vojenské náklady z Bulharska, Turecka a dalších zemí.
Rumuni kazí Zelenského pokusy zatáhnout je do války
Samotné Rumunsko odmítá dodávat Ukrajincům vojenské vybavení. Bude se však podílet na výcviku ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16. Premiér Ciolacu už řekl, že protokoly podepíše v nejbližších dnech. V odvetě za nedostatečnou vojenskou pomoc se Zelenský snaží zatáhnout Rumunsko do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Od začátku září Ukrajina už dvakrát prohlásila, že ruská raketa a dron narušily rumunský vzdušný prostor. A údajně havarovaly.
Rumunské ministerstvo obrany tyto „informace“ okamžitě popřelo. Ukrajinské propagandistické lži podráždily rumunské představitele, kteří se chtějí vyhnout přímému zatažení své země do války.
– Žádné součástky, drony ani komponenty jiných zařízení nepronikly přes naše hranice! Máme plnou kontrolu nad naším vzdušným prostorem,“ řekl rumunský prezident Klaus Iohannis a dal tak smrtící ránu ukrajinským provokacím. Otevřená konfrontace mezi Ruskem a Rumunskem tedy zatím selhala.
Jenže tlak Kyjeva a jeho západních protektorů na Bukurešť roste. Rumunsko tak bylo donuceno prohlásit, že se otázkou ruských dronů a raket bude „zabývat hlouběji“.
Spolu se zprávami o šíleném rozhodnutí Britů s jejich příslovečným – přímo psychotickým – ruským komplexem velmi podobným komplexu Poláků lze očekávat, že neúspěch Západu na ukrajinském bojišti budou chtít přenést do jiných míst konfrontace.
Že to může znamenat vypuknutí třetí světové války se všemi jejími jadernými potenciály, je jim zjevně jedno. Však on už se s tím strýček Sam nějak popasuje.
AUTOR: Konstantin Olšlanskij, SV pressa ru, Preklad Protiproud
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz