Podle Anderse Rasmussena jsou na summitu NATO nutné bezpečnostní záruky a cesta k členství, aby se zabránilo eskalaci.
Bývalý generální tajemník NATO Anders Rasmussen prohlásil, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou Kyjevu na summitu aliance ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky.
Rasmussen, který působí jako oficiální poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v otázce místa Ukrajiny v budoucí evropské bezpečnostní architektuře, cestuje po Evropě a Washingtonu, aby zjistil měnící se nálady před zahájením rozhodujícího summitu 11. července.
Varoval také, že i kdyby skupina států poskytla Ukrajině bezpečnostní záruky, ostatní státy nedovolí, aby byla otázka budoucího členství Ukrajiny v NATO ve Vilniusu vynechána z programu jednání.
Své poznámky pronesl v době, kdy současný šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, ale dodal, že NATO – podle článku 5 Washingtonské smlouvy – poskytuje plnohodnotné bezpečnostní záruky pouze řádným členům.
Velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová řekla: „V rámci NATO jsou záruky poskytovány: „Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO.“
Rasmussen prohlásil: „V současné době je v Evropě mnoho zemí, které se snaží o spolupráci s NATO: „Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, je zde jasná možnost, že některé země jednotlivě podniknou kroky. Víme, že Polsko se velmi angažuje v poskytování konkrétní pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych možnost, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možnosti nasazení vojáků na místě.
„Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli do akce a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou.“
Podle něj by bylo zcela legální, kdyby Ukrajina o takovou vojenskou pomoc požádala.
Stoltenberg: „Jednohlasne sme rozhodli, že len Ukrajina a členovia organizácie by mali rozhodnúť, kedy príde čas oficiálne pozvať Ukrajinu, aby sa stala členom NATO. A to nezávisí od Moskvy a Putina. Nemá právo veta pri rozširovaní NATO. Existuje zhoda v ďalšej dôležitej otázke – víťazstvo v tejto vojne Ukrajiny, nie Putina. Pretože, ak Ukrajina prestane existovať ako suverénny, nezávislý, demokratický európsky štát, potom diskusia o jej členstve v NATO vo všeobecnosti stratí zmysel.“
Bývalý šéf NATO Rasmussen v preklade hovorí: POŠLITE SLOVANOV ZABÍJAŤ SLOVANOV!!! Hovorí o priamom zapojení sa štátov NATO do vojny na Ukrajine – Samozrejme, nebolo by to pod vlajkou Aliancie a západné štáty prirodzene nie.
Rasmussen tvrdí, že ak NATO nedá na nadchádzajúcom summite vo Vilniuse Ukrajine dostatočné záruky, krajiny ako Poľsko, pobaltské štáty a ďalší môžu zasiahnuť samostatne. Vraj majú na to právo, keďže susedia s Ukrajinou a necítia sa v bezpečí. Z toho asi už poľahky vydedukujeme, kto majú byť tí “ďalší”. Lezie to z nich ako z chlpatej deky, ale tak to vyzerá, že pomaly prezrádzajú, aký je skutočný plán. Celé to rozširovanie NATO na východ bolo aj o tom, aby mal kto vykonávať špinavú robotu.
Stačí poslať len pár vojakov a následne vyhlásiť vojnový stav, ktorý schvaľuje prezidentka na návrh vlády, ktorú menovala ona sama. A potom môžu pokojne povedať zbohom voľby.
Jeho zarážející náznak, že některé státy mohou považovat sázku za natolik závažnou, že použijí vlastní vojáky, lze považovat za varování zemím, že rizika, včetně ohrožení jednoty NATO, nehrozí pouze v případě, že Ukrajině bude poskytnuta rychlá cesta ke členství v NATO nebo silné bezpečnostní záruky. Německo se nadále obává zajít příliš daleko, protože se obává, že by tím vyprovokovalo Rusko.
Podle Rasmussena je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO. Ty musí zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik Ukrajiny, zvýšenou výrobu munice, interoperabilitu NATO a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku.
Uvedl, že „po pomalém začátku se nyní tyto myšlenky prosazují“, a to i ve Francii.
Varoval však, že bezpečnostní záruky nebudou stačit.
Řekl, že „někteří spojenci v NATO by mohli být pro bezpečnostní záruky, aby se vlastně vyhnuli skutečné diskusi o aspiracích Ukrajiny na členství. Doufají, že poskytnutím bezpečnostních záruk se této otázce vyhnou. Nemyslím si, že je to možné. Myslím, že otázka NATO bude na summitu ve Vilniusu nastolena. Mluvil jsem s několika východoevropskými lídry a existuje skupina tvrdých, východních středoevropských spojenců, kteří chtějí pro Ukrajinu alespoň jasnou cestu ke členství v NATO.“
Podle něj historie ukázala, že je nebezpečné nechat Ukrajinu v čekárně NATO na neurčito. I kdyby se na summitu ve Vilniusu nepodařilo poskytnout Ukrajině pozvání ke vstupu do NATO, mohlo by se odkazovat na možnost prodloužení pozvání ve Washingtonu v příštím roce. Tato cesta ke členství by podle něj měla vyloučit stanovení předběžných podmínek, jako je například akční plán členství v NATO, což Švédsko ani Finsko v rámci své cesty ke členství nemusely přijmout.
„Cokoli menšího by bylo pro Ukrajinu zklamáním,“ řekl.
Odmítl argument, že Ukrajině nemůže být nabídnuta cesta ke členství v NATO, dokud neskončí válka, protože by to Putinovi poskytlo právo veta.
Zdroj: theguardian.com, AC 24 cz
pridajte sa k nám do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz
** súvisiace články