Podotýkám, že jde v 99% o muslimy a v 90% o muže. Program, který byl hlavní „vlajkovou lodí“ současné italské vlády ve složení Meloni – Salvini – Berlusconi, tak vzal zasvé záhy poté, co vláda převzala vedení země.
Itálie ovšem hlásí rekordy po celou dobu, co vládne současná vláda, která slibovala, že uzavře přístavy.
Jaká je realita? Přístavy nejsou uzavřené, italská pobřežní stráž i nadále funguje jako další pašerácká neziskovka a původně vydané nefunkční dekrety, které měly omezit pašeráky z neziskovek, jsou naprosto – a beztrestně – ignorovány.
A co víc: Nyní chce její strana přivést do země dalších 500 000 migrantů – a to legálně. Pro mnoho jejích voličů a bývalých spolubojovníků je to jasný případ podvodu voličů.
Co motivovalo více než sedm milionů Italů, aby hlasovali pro Meloniovou?
Byla zde dvě hlavní témata: boj proti inflaci a konec masové migrace.
A po volbách? Po letech volání po zrušení tarifů na pohonné hmoty Meloniová zrušila již v lednu 2023 snížení cen benzínu a nafty, které zavedla předchozí vláda.
Ale ještě horší je situace s invazí, která nástupem nové vlády „zázračně“ vzrostla.
Počet pašeráckých lodí vzrostl na rekordní výši. Itálie reagovala a vyhlásila výjimečný stav. To byla především taktika, jak získat více peněz z EU. Nicméně už teď je jasné, že výjimečný stav problém nevyřeší.
Jak můžete vidět na grafu výše, tak invaze za vlády, která slibovala, že uzavře přístavy, se oproti předchozím rokům velmi výrazně zvýšila. na zhruba 45 000 od začátku roku (připočteme-li i dnešní přírůstky, dostaneme se přes 45 000).
Pokud bychom pak vzali stav za období od doby, kdy v říjnu převzala vláda Meloniové moc, pak právě v těchto dnech se Itálie dostala na 100 tisíc invazních jedinců – a to jsou zde započítáni jen ti, kterým se nepodaří do země vstoupit nepozorovaně (odhadem jen asi třetinu se podaří zachytit).
Reálně tak mohlo do země vstoupit (a v mnoha případech i projít dál do Evropy) jen za vlády Meloniové až 300 000 džihádistů, jejichž cílem je obsadit Evropu.
Je třeba si však uvědomit, že každý z nich si dřív či později sloučí rodinu, takže z jednoho mohou být časem až stovky.
Aby si Meloniová usmířila voliče, tak alespoň proti vůli EU přijala zákony, které omezují LGBTQI propagandu ve školách a byla pohotová i poté, co EU schválila hmyz v potravinách, takže nyní musí v Itálii tyto poživatiny jasně označovat.
Nicméně tyto drobné odchylky od globalistické politiky jsou skutečně jen účelovým zklidněním alespoň části voličů, zásadní úkol, kterým je výměna obyvatel, probíhá dokonce ještě rychleji než v případě „opoziční“ levice.
Meloniová byla vždy velmi kritická i k EU, což byl také důvod, proč byla zvolena. Jenže kritika je jedna věc a reálné činy druhá.
Po kritice EU v posledních dnech následoval v jejím prvním programovém projevu závazek „ukotvit Itálii v transatlantické alianci, v Evropě a v kruhu G7“. Ani slovo o tolik očekávaném „Italexitu“, odchodu Itálie z EU.
To ostatně zcela jistě tato členka Aspen institutu nikdy nezamýšlela, v to jen díky její rétorice doufalo mnoho nyní velmi zklamaných voličů.
Itálie bude spíše dodržovat všechna současná pravidla Evropské unie. Jsou za tím i finanční zájmy. Itálie obdrží 192 miliard eur z bruselských daní – jako součást balíčku pomoci.
Proto Meloniová nechce zpomalit nebo sabotovat evropskou integraci, jak sama prohlásila. Tím má na mysli rostoucí centralizaci EU a vzdání se národní suverenity ve prospěch Bruselu.
Meloniové loajalita se však nevztahuje jen k Bruselu, ale také k Washingtonu. To je ostatně dáno už jen tím, že je členkou transatlantického Aspen institutu, který je vlivným americkým think-thankem. Každý, kdo je v tomto spolku, bude vždy pouhou loutkou Washingtonu.
Opakovaně zdůraznila, že Itálie je v čele výzev NATO. Ve válce na Ukrajině se proto vždy postavila na stranu Zelenského. Vojenští experti odhadují, že do Kyjeva již poslala zbraně v hodnotě několika stovek milionů eur.
Meloniová také zaujímá poněkud neurčité postoje ke klimatické agendě. 46letá politička hovoří o „klimatickém fundamentalismu“ a zároveň vyzývá k intenzivnějšímu společnému boji proti změně klimatu. Do budoucna se však chce více spoléhat na zemní plyn z italské půdy.
Italská vláda ukazuje, jak je důležité se u voleb neohlížet na slova, ale spíš zjišťovat, zda daný politik či strana není pod vlivem některé globalistické organizace (WEF, Aspen institute).
Do italských voleb šla i strana Italexit. Slibovala prakticky totéž co Meloniová, ale také odchod z EU i NATO a především dávala garanci, že nikdo z jejích členů se ani neotřel o jakoukoli globalistickou organizaci.
Strana nakonec dostala jen 1,5%, protože od začátku byla do popředí „postrkávána“ Meloniová. Média na ni útočila a tím jí získávala další a další voliče.
Nikoho nezajímalo ono zmíněné pozadí či chování strany v EP, kam se také mnoho lidí nedívá.
To je poučení pro všechny ostatní voliče – a je jedno z jaké země. Zajímejte se především o to, co není prezentováno. To, že na politiky či stranu útočí korporátní média může být úmysl – tedy snaha o vytvoření falešné opozice.
A nakonec ještě dvě videa, která velmi názorně ukazují jak daleko jsou činy současné italské vlády od jejích slibů. Na prvním je vidět, jak vláda poměrně záhy po převzetí moci přivezla do země plné letadlo muslimských migrantů, které nadšeně vítal i ministra vnitra.
Na druhém videu můžete vidět záběry, které ukazují nedávnou situaci na Lampeduse. Další komentář jistě netřeba…
ZDROJ, Spracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
* prevzaté
pridajte sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz
** súvisiace články