Po celém světě propuká hněv a lidé se mají na co zlobit. Covid, hladomor, nedostatek energie, inflace.
„Největší trik, jaký kdy ďábel provedl, bylo přesvědčit svět, že neexistuje.”
Tento citát je připisován francouzskému autorovi, filozofovi a básníkovi Charlesi Baudelairovi z článku publikovaného v La Figro v roce 1864. Byla to doba pozdvižení a nespokojenosti ve Francii, sociálních nepokojů, nerovnosti a návratu k aristokratickému status quo po neúspěch francouzské revoluce. Byla to zmatená a rozdělující doba. Baudelairův článek byl vnímán jako metafora pro zlé temné síly, které v té době vládly sužovanému francouzskému lidu. Baudelairův Ďábel se neskrýval, byl otevřený a byl tu pro ty, kteří měli oči, aby viděli. Ani se neomluvil a nevysvětlil své zlo. Tento ďábel, ztělesnění všeho zlého, byl chráněn vrozenou dobrotou většiny. Masy, které nedokázaly pochopit míru zlovolnosti, která ovládala a ovládala jejich životy, bez ohledu na to, jak zjevné byly tyto síly. Ďábel skutečně přesvědčil lidi, že neexistuje.
A tak Ďábel zůstal na místě. Prusko-francouzská válka v roce 1871 a obě katastrofální světové války byly jeho dílem, a přesto lidé nadále popírali jeho existenci. Ďábel žije dodnes, je vidět, že je k vidění v Davosu, ve skupině Bilderberg, v londýnské City a na Wall St. Ďábel je Mezinárodní bankovní kartel, tato kabala po staletí iniciovala a financovala obě strany všech velkých konfliktů. Žádná země nikdy nevyhraje válku, cena jakéhokoli vítězství je vždy „Pyrrhova“, ztráty krve a pokladů nikdy nemohou ospravedlnit zisky. A přesto bankéři vždy vítězí a profitují z konfliktů, válka vytváří dluh a větší dluh vůči bankéřům znamená větší kontrolu. Ďábel vždy dostane, co mu patří.
Jakkoli byly Baudelairovy texty aktuální v Evropě v polovině 19. století, dnes jsou ještě aktuálnější. V myslích většiny obyvatel západního světa stále existuje kognitivní disonance. Mnozí se sice probouzejí díky Covidu a stále zřetelnějšímu Velkému resetu, ale stále existuje většina, která dokáže rozpoznat činy zla, ale ne ďábla, který za nimi stojí. Tento morální relativismus je faustovskou dohodou, kterou jsou obyvatelé Západu nuceni uzavřít ohledně toho, co je přijatelná míra zla.
Zdá se, že tento fenomén kognitivní disonance je hlavně západní záležitostí. Kolektivní poválečný Západ se donedávna těšil vysoké životní úrovni a pohodlí ve srovnání s rozvojovým světem. Tyto šťastné generace nikdy nepocítily drsnou realitu koloniální éry stejně jako národy „třetího světa“. Kdysi kolonizované národy Asie, Afriky a Latinské Ameriky není třeba přesvědčovat o existenci zla. Mají ho v DNA, předávané z generace na generaci jejich utlačovaných předků. Obyvatelé Západu měli jen málo důvodů vážně zpochybňovat systém, který jim vládl, kolonizovaní naopak vždy ano.
Podobně je tomu i v případě Němců – ti ze Západu si zjevné zlo připouštějí mnohem méně než ti z bývalého Východu, kteří ho po pádu Berlínské zdi zažili na vlastní kůži. Diktatura bankéřů, která následovala, zničila jejich společnosti a připravila lidi o zbytky důstojnosti. Právě kdysi prosperující západní Němci jsou více nakloněni důvěře v systém a svou vládu. Ti z někdejšího Východu to vědí lépe. Totéž platí pro Rusy, kteří prožili ztracené desetiletí 90. let, kdy bylo Rusko drancováno a ponižováno dravými silami západního kapitalismu. Putin obnovil suverenitu a důstojnost ruského lidu. Putin poznal nepřítele, což je důvod masivní podpory a popularity, které se u ruského lidu těší. Chápou nepřítele, kterému čelí, viděli pravou tvář ďábla a vědí, že existuje.
Lidé chápou, že přirozeností člověka je kolektivizovat se a usilovat o společné cíle. Hutníci, zdravotní sestry, zemědělci a další se sdružují, aby prosazovali a chránili své společné zájmy. Všeobecně se také uznává, že skutečně existuje bohatá a mocná „elita“, která je svými vládami neúměrně zvýhodňována, jakékoli očekávání spravedlnosti je dávno pryč. Přesto je domněnka, že ti samí bohatí a mocní se také sdružují, aby prosazovali své zájmy, považována za směšnou „konspirační teorii“. Obyvatelé Západu se smířili se lží, korupcí a neschopností vlád, stali se vůči nim téměř znecitlivělými. Přesto je existence plánu, který sestavila „kabala“ mocných snažících se ovládnout svět, pro většinu lidí na Západě považována za fantazii převzatou z fikce.
Vše nasvědčuje tomu, že se kabala nyní nachází v závodě s časem. Vzhledem k tomu, že se ekonomiky po celém světě hroutí, čas na realizaci jejich plánu se zavírá, protože jejich globální vliv rychle slábne. Jejich systém se vyčerpal a oni to vědí, což vysvětluje neobvyklý spěch, s nímž se snaží prosadit svůj démonický Velký reset. Po celém světě propuká hněv a lidé mají důvod se zlobit. Covid, hladomor, nedostatek energie, inflace. To všechno jsou problémy, které jsou jednotlivě zničující, ale jejich souhrnný účinek dohromady vytváří dokonalou bouři, jakou svět ještě neviděl. Jediné, co zabrání Velkému resetu, je kritická masa probuzených lidí, kteří se odmítají podřídit. Aby se tak stalo, je třeba, aby lidé pochopili, že všechny výše uvedené současné světové problémy lze vysledovat k jednomu zdroji. Je jím centrální bankovní kartel se sídlem v londýnské City. Ten prostřednictvím svých zástupců ovládá americký a světový finanční systém přinejmenším od roku 1913, kdy v Americe nelegálně vytvořil Federální rezervní systém. Od té doby je používán jako válečná zbraň proti lidstvu. Tento kartel má velké investice ve všech hlavních nadnárodních průmyslových odvětvích, zejména v obranném sektoru. Stejně jako tomu bylo před 1. světovou válkou, kdy „Obchodníci se smrtí“, výrobci zbraní, byli vlastněni stejnými bankéři. Všechny války jsou válkami bankéřů, konflikt na Ukrajině, který probíhá nyní, se v podstatě neliší.
Je to spolek, který se vyžívá v chaosu a devastaci. Vytváří deprese, aby mohla skupovat aktiva za drobné. Rozvrací vlády a vraždí nevinné civilisty. Jejím obchodním modelem je obchod s lidskou bídou a utrpením již od dob Východoindické společnosti před více než 300 lety. Je to tatáž klika, která zahájila největší zločin proti lidskosti v dějinách lží: Covidový teror. A ďábel opět neskrýval své zlo, řekli nám, že jde o de-populaci. A tentýž deklarovaný cíl de-populace je jádrem jejich absurdního „Zeleného nového údělu“. Když vám Ďábel neustále opakuje, že chce vyhubit většinu lidstva, snad už musíte připustit, že existuje, ne?
Americký spisovatel Henry David Thoreau řekl:
„Na každých tisíc lidí, kteří sekají větve zla, připadá jeden, který seká kořeny.
„Bidenové, Johnsonové, Macronové a další jsou jen větve, stejně jako Schwabové a Gatesové. Jsou to jen předáci, pěšáci skutečně mocných sil, které je vytvořily a vlastní. Zločiny proti lidskosti, kterých se tyto „zrůdy“ dopouštějí, nemají v dějinách obdoby. Bohužel trest odpovídající jejich zločinům neexistuje. Přesto samotné odstranění těchto odporných lidí, i když budou nakonec pohnáni k odpovědnosti (v to můžeme doufat), změní jen málo. Nestačí ořezat větve, pokud kořen zůstane na místě. Je třeba zničit centrální bankovní systém a moc, kterou má v rukou, ať se co nejméně znovu zakoření.
Ďábel už nedokáže přesvědčit dostatečnou část světa, že neexistuje. Zlo, kterým je, může existovat pouze tehdy, když dobří lidé nic nedělají, a my vidíme, jak se dobří lidé po celém světě spojují v odporu proti společnému nepříteli. Nastal čas, kdy všichni lidé musí pochopit, co se děje a co je v sázce, jinak by to mohl být Ďábel, kdo bude rozhodovat o budoucnosti lidstva. A to nelze připustit.
AUTOR: Eamon McKinney, ZDROJ, Překlad: zvedavec.news
* prevzaté z cz24.news