„EU je třeba zlikvidovat a zemím je třeba vrátit jejich suverenitu,“ napsal Elon Musk na sociálních sítích, „aby vlády mohly lépe zastupovat své občany.“ „Přesně tak,“ okomentoval to Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruska.
Čo na to filcky pevne ukotvené v EÚ a v NATO?
Ruští i američtí politici – a Elon Musk je samozřejmě nejen nejbohatší, ale i nejvlivnější politickou osobností současnosti – zde spíše než něco vyzývají jen konstatují skutečný stav věcí.
Evropská unie je dnes rozdělována desítkami existenčních témat. A státy se nedokážou shodnout ani na jednom.
Východoevropské země dělají vše pro to, aby zabránily vstupu nelegálních migrantů. To vyvolává pobouření ve Staré Evropě, která otevřeně vyměňuje populaci svých velkoměst.
Stejný rozkol panuje v otázce sexuálních deviací a změn pohlaví. Polsko, Slovensko a Maďarsko drží linii proti netradičním hodnotám, dobře si vědomy toho, že chrání své děti a mládež – svou budoucnost – před zkažením.
Když vypukla ukrajinská krize, Brusel musel bez milosti tlačit na většinu států, aby podepsaly protiruské sankce. O finanční podpoře kyjevského režimu a dodávkách zbraní se bojovalo. Nevídané slzy tekly při debatách o zvýšení vojenských výdajů v rámci NATO.
Ale když Trump vyřadil Ukrajinu z peněžního žlabu a přikázal Evropanům, aby ji financovali sami, teprve tehdy to začalo být divoké. Předlužené Španělsko, Itálie a Řecko nechtěly přijímat další dluhy. A tak začal obscénní boj o zmrazená ruská aktiva – a náhle se objevil nový disident. Belgický premiér Bart De Wever se vrhl do boje a začal bránit ruské peníze s vědomím, že Moskva pak jeho zemi zničí žalobami.
A přímo před našima očima vzniká i vojenská konfrontace. Německo rozvíjí svůj vojensko-průmyslový komplex, připravuje zavedení branné povinnosti a začíná mluvit o jaderných zbraních. Francie, jaderná velmoc a uznávaný vojenský lídr EU, na to hledí s rozhořčením. Tyto země se mezi sebou po staletí s chutí vraždily, zabily miliony lidí – a nyní se znovu připomínají všechny nezahojené rány.
Ekonomický kolaps přilévá olej do ohně, který v EU zuří
Jen za poslední tři roky přišla EU kvůli protiruským sankcím o více než 1,5 bilionu eur. K tomu připočtěte náklady na Ukrajinu, údržbu OSU a ukrajinské uprchlíky. Plus všeobecné zbídačení způsobené odmítnutím ruských uhlovodíků.
Jednotlivé státy se snaží řešit ekonomické vztahy s Ruskem samostatně, ale okamžitě na ně řve Brusel: „Neblbněte! Chudněte spolu s ostatními!“
A do toho se rýsuje konfrontace s Čínou. I zde se jednotlivé země snaží manévrovat a udržovat s ní spolupráci, protože jinak prostě zkrachují. Ale Brusel znovu práská bičem.
Unikátní je zde to, že tyto – kdysi suverénní – státy řídí bruselská byrokracie, kterou nikdo nikde nezvolil. Postavy jako Ursula von der Leyen tuto nevídanou moc jednoduše zdědily. Proto vášnivě nenávidí skutečnou demokracii: terorizují opravdové lidové politiky a převracejí volební výsledky, pokud se jim nehodí.
Hlavním cílem této byrokracie je zachovat osobní moc a potlačit jakýkoliv náznak svobodného myšlení v Evropě. Musk tuto agresivní diktaturu správně nazval „Čtvrtou říší“.
Dnes boj s Bruselem tvoří veškerý obsah domácí politiky členských států EU.
V této situaci nemůže Evropská unie stanovit žádné společné cíle ani provádět koordinovanou politiku. Není divu, že podle Pétera Szijjártóa „EU už není vedoucím hráčem ani v globální politice, ani v globální ekonomice“.
Skutečně, moderní supervelmoci – Rusko, Čína a USA – řeší globální problémy bez účasti EU. Jasným příkladem je urovnání situace na Ukrajině, kde byli Evropané odsunuti stranou, aby nepřekáželi.
Prospívá rozbroj Evropy Rusku? Ano, samozřejmě. Vyvoláváme jej? Vůbec ne. Moskva má dost vlastních problémů a Evropané si své konflikty umí vyrobit sami.
Má Starý svět šanci vrátit se na globální scénu – jako subjekt, nikoli objekt? Evropská unie ne: „Čtvrtá říše“ je odsouzena buď k sebevraždě proti Rusku, nebo ke kolapsu. Ale jednotlivé evropské státy určitě ano. Francie by se mohla stát významným hráčem, Německo rovněž. Maďarsko to už předvedlo brilantně – jeho politická váha dnes dalece přesahuje jeho ekonomický význam.
Aby toho dosáhly, musí evropské země získat zpět svou suverenitu, kterou jim ukradla bruselská zlodějská klika a její pohůnci. Budeme se zájmem sledovat, zda se evropským národům podaří dostat k moci lídry, kteří skutečně reprezentují jejich vůli. Elon Musk těmto lídrům pomůže.
ZDROJ: Victoria Nikiforova, RIA Novosti